close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Michal Horáček píše o Karlu Gottovi: Bude možná chybět víc, než si připouštíme

2. října 2019 v 15:21 | Paula |  Jak jde čas ...

Michal Horáček píše o Karlu Gottovi: Bude možná chybět víc, než si připouštíme

dnes 13:15
Foto: Profimedia, Profimedia.cz
Michal Horáček a Karel Gott.

Karel Gott patřil k těm mimořádným postavám, které překonávají lidský rozměr a stávají se institucí. Už v osmdesátých letech se třeba o prezidentu Husákovi říkávalo, že bude-li historií zaznamenán, pak jako "komunistický politik v éře Karla Gotta". Svým způsobem jsme ovšem v takové éře žili až do dnešního dne všichni.

Byla to instituce jistoty. Měnily se politické situace a celé režimy, stát střídal jména, Karel Gott ovšem zůstával tím, kým vždycky chtěl být: poslem dobrých zpráv. Mnozí mu to vyčítali a vyčítají - jaképak dobré zprávy za vlády bolševika? - a Milan Kundera ho dokonce označil za "idiota hudby". Osobně se nedomnívám, že je to úplně fér (ostatně v posledním vydání Kunderovy Knihy smíchu a zapomnění je ta pasáž vyškrtnuta), vždyť přinejmenším v době svého angažmá v projektech Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra interpretoval písně nepochybně znamenité; připomínám třeba Oči má sněhem zaváté. A ve svých nejlepších letech disponoval hlasem, který byl a v české populární hudbě dosud zůstává doslova jedinečný.

O to mít "Instituci Gott" na své straně se ucházely i politické síly. Vyznamenávali ho nejen komunističtí potentáti - když revolucionáři roku 1989 chtěli vyhrát revoluci, požádali o zpěv hymny právě jeho. A vystoupení s ním tehdy neodmítl ani urputný a jednoznačný kritik tehdejšího režimu, zpívající básník Karel Kryl.

Z osobní zkušenosti: vím, že Karel Gott své vrozené dispozice vždycky považoval za dar, se kterým je nutné usilovně pracovat. Tu profesionalitu mu myslím, nevyčte ani největší nepřítel, stala se pověstnou. Zahrnovala i jeho respekt k přijatým závazkům. Osobně jsem byl nejednou svědkem jeho zdravotní nebo přímo hlasové indispozice, na kterou se ovšem snažil nehledět, na smluvené místo se ve smluvené době dostavil a zpíval. A jestli nějaká hvězda byla úplně prosta hvězdných manýr, byl to právě Karel. Vzpomínám, že když jsme se poprvé setkali - to už byl dávno víc než slavný -, tak než mi nadiktoval své telefonní číslo, řekl: "Napiš si Gott. Se dvěma t".

Nikdy jsem ho neslyšel, byť jen zvýšit hlas, a to ani ve chvílích, kdy se třeba nedaří práce v nahrávacím studiu. Zatímco třeba Petr Hapka kopal do židlí, Karel se usmíval. Jestli někdy zvážněl, tak tehdy, když mi vysvětloval, jak svět řídí ilumináti - ale to jsem se zase smál já, takže smíchu s ním nebyl nedostatek vůbec nikdy.
A zmínit chci ještě něco: Karel Gott byl prostě "hodnej". Lidem, kteří se ocitli v úzkých, pomáhal. Buď jim půjčil peníze navzdory vědomí, že zpátky už je nedostane, anebo se za ně přimlouval u těch momentálně mocných, k nimž měl přístup za každého režimu.

Jestli s Karlovým odchodem ztrácí něco podstatného hudba, to si soudit netroufám. Že ze scény a z našich životů odchází bona fide posel dobrých zpráv, je ovšem zřejmé. V době až příliš plné úsměšků a nikoli úsměvů, v době bezprecedentní prosperity a přesto zatížené malověrností a chmurami, možná bude chybět víc, než jsme si byli ochotni připustit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama