Červenec 2014

Velká anketa: Nejčastější problémy v sexu, které si necháváme pro sebe

31. července 2014 v 21:29 | Paula |  Partnerské soužití

Velká anketa: Nejčastější problémy v sexu, které si necháváme pro sebe

29. 7. 2014 | Autor: redakce | Rubrika: Sex a vztahy

Máte pocit, že dnes už bez uzardění mluvíme o všech problémech, na které v sexu narážíme? Omyl! V naší anketě jsme zjistily nejen to, že všechny řešíme v podstatě stále stejné věci, ale také vyplynulo, že ať je nám 20, 40 nebo 50 let, stále se stydíme některá témata rozebírat. Nic na tom nezměnila ani doba, ani řeči o emancipaci. Dokud ale nebudeme ochotny se svými partnery otevřeně mluvit o tom, co je pro nás v sexu problém, je zbytečné čekat na zázraky…

Velká anketa: Nejčastější problémy v sexu, které si necháváme pro sebe

PTALI JSME SE: Jaké jsou z vašeho pohledu největší problémy v sexu, o nichž nemluvíme?

SYLVIE, 25 LET

"Co mě tak napadá, když přemýšlím o problémech v sexu a koukám na chlapy? Začíná to blbejma kecama. Pokračuje smradem, to je asi na první dobrou nejrozšířenější problém, a nejhůř se to říká. Smrdí mi skoro každej. Problém jsou taky různé zvuky při sexu. A třaslavé ruce, takové ty nervózní. A pak - brr - velký penis, co se mi nikam nevejde. Problematické také je, když mu nestojí a on dělá, že jo. Jako že se pořád snaží, i když to nejde. V posteli je taky málo humoru. A teď mě vlastně napadlo, že bez lásky, která všechny vady přechodně zastře, bych dobrovolně spala max. se dvěma lidmi z celého mého životního portfolka. A to je jen začátek."

IVA, 34 LET

"Vadí mi, že jsou čeští chlapi zkažení pornem. A možná i ženy, to jen nejsem jako žena schopná posoudit. Z posledních sexuálních zážitků i dlouhodobých vztahů vyvozuji, že ubylo přirozenosti, spontaneity, takového toho zvířecího chtíče, který určuje, co a jak se bude v posteli (nebo kdekoli jinde) dělat. Jede se na výkon a postupuje se podle scénářů z pornofi lmů. Jenže vyholení, namakaní chlapi, kteří vydrží půl hodiny 'bušit' jako o život, mě absolutně nebaví. Sex má být jako tanec - jednou rychlý, jednou pomalý, jednou plný lásky a něhy, podruhé vášnivý. Prostě si myslím, že by bylo dobré u toho méně přemýšlet a víc spoléhat na přírodu. A hlavně vypnout to porno!"

ALICE, 32 LET

"NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY V SEXU, NA KTERÉ NARÁŽÍM? UDĚLAL SE A VÍC HO TO NEZAJÍMÁ. NESTOJÍ MU. 2X ZA SEBOU NEMŮŽE. RVE ZE MĚ PRÁDLO, ANIŽ BY TUŠIL, KOLIK STÁLO. MÁ POCIT, ŽE SEX MÁ VYPADAT JAKO Z PORNOFILMU."

MARIANA, 41 LET

"Největší problémy v sexu, o kterých nemluvíme? Tak to je podle mého hlavně to nemluvení. Speciálně Češi jsou pro mě, která jsem se narodila na Slovensku, zvláštně uzavření, s danými mantinely, kterými neradno hýbat. Je to druh neupřímnosti či strach z nového (přitom jim v hlavě běží pornobiják). Další věc, která mě v oblasti sexu vždy šokuje, je 'čekání' a následné 'stěžování si na nesplněné očekávání'. To souvisí s bodem jedna. Člověk druhému do hlavy nevidí, takže když vůči sobě partneři nebudou otevření, budou muset vzájemně luštit vysílané 'intergalaktické signály' - a stejně není záruka, že to dopadne tak, jak dotyčný nadržený očekává…

Stížnosti třetím osobám nic nevyřeší a hněv se začíná cyklit. Můj první dlouhodobý životní partner, to byla katastrofa! Pro mě životní zkouška, kolik si toho nechám naložit. Nikdy nezapomenu na první sex, kdy jsem se poté zvedla z postele a vyplížila se z bytu od chrápajícího pána v ponožkách s pocitem zbytečně vynaložené energie. A stejně jsem se tam, koza, vrátila, navzdory jasnému znamení, že to nemůže fungovat. Protože vzhledem k tomu, že jsme živočišní, potřebujeme mít vedle sebe partnera, který se s námi bude shodovat v energetických položkách. Že jo?"

JANA, 28 LET

"O čem se v sexu nemluví? Já myslím, že se v českých ložnicích vůbec málo mluví. Tak nějak se spoléhá na to, že když má jeden penis a druhý vaginu, tak to prostě půjde dohromady. Mluvit nahlas a říkat, co mě skutečně vzrušuje, co si přeju vyzkoušet a naopak co mě nebaví, takovou odvahu má málokdo. Tak nějak si vždycky chceme vyhovět, z rozhovorů s kamarádkami vím, že všechny umíme vystřihnout orgasmus, za který by nás mohli z fleku nominovat na Oscara. Myslím, že je to škoda. Kdyby se oba partneři víc otevřeli a přestali se stydět a hrát divadlo, bylo by na světě líp."

ZDENA, 30 LET

"KAMARÁD SE MI NEDÁVNO SVĚŘIL, ŽE MU JEHO DĚVČE NEVONĚLO. JAKMILE JEN TROCHU CÍTIL JEJÍ PŘIROZENÝ PACH, MĚL PROBLÉM. ZKOUŠELI S TÍM NĚCO DĚLAT. ALE NEPOMOHLO TO. PO DVOU LETECH SE ROZEŠLI…"

TEREZA, 36 LET

"PROBLÉMY V SEXU? SPOUSTA NEFUNKČNOSTI A MALÝCH PENISŮ! NEBO MÁM SPECIÁLNĚ JÁ SMŮLU? ŠPATNĚ ODHADUJU? A JAKO PROBLEMATICKÉ VIDÍM TAKY TO DIVNÉ SNAŽENÍ, KDY KLITORIS JE ASI 10 CM DALEKO OD MÍSTA, KDE SI DOTYČNÝ MYSLÍ, ŽE JE…"

Chodit „na ostro“ – ano či ne?

MARTINA, 43 LET

"Největší problém v mém partnerském sexuálním životě nastal, když jsem byla po porodu. Vstávala jsem k miminu 10x za noc a o sexu jsem nechtěla ani slyšet, nezajímalo mě to, neměla jsem sebemenší potřebu intimity ani sexuálního uspokojení. Partner naléhal, mě to vytáčelo. Byl mi odporný. Na druhé straně jsem si říkala, že jestli s ním nezačnu spát, najde si na sex nějakou jinou. Tak jsem se k tomu občas přinutila. Pak jsem ho za to skoro nenáviděla. Spravilo se to až po pár letech, ale svého času to vypadalo, že se nejspíš rozejdeme."

EVA, 39 LET

"Asi největším problémem v sexu je, že hodně párů spolu nemluví o tom, co by v sexu chtěli zažít a zkusit a jestli je ten druhý ochoten to udělat. Z toho pak často vznikají i nevěry. Muž chce zkusit nějakou 'divočejší' praktiku, bojí se, že by ho měla partnerka za divného, tak si najde holku na jednu noc a s tou to vyzkouší. Druhým velkým problémem je, že čeští muži přestávají mít chuť na sex. A asi poslední problém, který mě napadá, je, když se ze sexu stane povinnost anebo třeba honba za oplodněním (teď mám ovulaci, jdeme na to x teď ne, ovuluju až za dva dny x nejlepší na početí je tahle poloha...)."

NELA, 33 LET

"Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že na velikosti nezáleží. Ale z opačného důvodu. Nejhorší byla zkušenost s partnerem, jehož velikost tam dole byla sice nadprůměrná, ale o to méně s ní uměl zacházet. Strávila jsem s ním jednu noc a upřímně se modlila, abych se ve zdraví dožila rána. Místo milování to připomínalo bitvu. Zajímavé je, že sebevědomí tomu pánovi rozhodně nechybělo, zřejmě stačil ten pocit z centimetrů navíc…"

HANA, 45 LET

"Měla jsem partnera, se kterým by mě sex bavil, ale bohužel ho vždycky pokazilo to, že se vůbec neuměl líbat. A že takových, kteří to umějí, není moc! Když mi vždycky vrazil tuhý jazyk až do krku, musela jsem se soustředit jen na to, abych mohla dýchat. A na další vášeň moc prostoru nezbylo. Zkoušela jsem mu to naznačit a ukázat, jak by to mělo vypadat, ale nedal se. A na to, abych mu to řekla na rovinu, jsem nenašla nikdy odvahu."

ANETA, 40 LET

"Myslím si, že v dnešní době, kdy je tak snadno dostupné internetové porno nekonečných variant, by (si) málokdo přiznal, že by mnohdy dal přednost sledování porna a masturbaci před sexem s vlastním partnerem. Jsou prostě dny (noci), kdy nám může více vyhovovat rychlé snadné uspokojení s vidinou brzkého usnutí. Což ale na druhé straně, pokud přeroste únosnou mez, může vést k partnerským problémům jako hrom."

DANIELA, 47 LET

"Jedním z největších problémů v sexu, o kterém partneři opravdu málokdy mluví, jsou podle mého rozdílné potřeby frekvence intimního kontaktu, což způsobuje frustrace vlastně obou partnerů, které pak vedou i k různým formám fyzického selhání při sexu nebo k neschopnosti si to užít. Také u obou partnerů. Problémem je také často špatná nebo ne zcela otevřená komunikace o sexuálních potřebách, někdy z důvodu ostychu, někdy ze snahy plnit více očekávání partnera než své vlastní potřeby…"

LUCIE, 38 LET

"Momentálně si myslím, že největším problémem je, že se o sexu mluví až příliš. Ta všechna práva a hony na orgasmus a odstíny šedi můžou trochu způsobit, že zapomenu na to, co se mi opravdu líbí, a zkouším a vymýšlím… Což je taky fajn, ale po čase to může být úmorné. A sex by měl být hlavně o tom, že mi dělá dobře! Ale myslím, že kdyby někdo dokázal udělat opravdu upřímnou statistiku, kdo a jak a kolikrát, tak bychom všichni čuměli (jak málo všeho :-))."

MIRKA, 40 LET

"Jsem malá, a co se týče horních partií, poměrně vyvinutá. V posteli nejsem nijak stydlivá. Před pár lety jsem se ale zamilovala do muže, který se čas od času zmínil, že se mu líbí vysoké hubené holky, které nemají skoro žádná prsa. Postupně jsem s ním byla schopná spát jen potmě, nakonec jsem se styděla tak, že jsem se chovala jako patnáctiletá holka. Chvíli mu to připadalo zajímavé a tajemné, a nakonec mu to začalo vadit. Mně taky. Nikdy předtím jsem se nestyděla za to, že mám velká prsa. A nehodlám na tomto postoji nic měnit. Kdyby ještě někdy příště došlo na podobnou situaci, rozhodně bych se už nenechala manipulovat partnerovým 'vkusem'."

SANDRA, 35 LET

"NELÍBÍ SE MI, KDYŽ JDE CHLAP ROVNOU NA VĚC A CHYBÍ TOMU PŘEDEHRA. NA SEXU SE MI LÍBÍ VEDLE SAMOTNÉHO,AKTU' I MAZLENÍ A DRÁŽDĚNÍ. BOHUŽEL SE ČASTO SETKÁVÁM S TÍM, ŽE TO CHLAPY MOC NEZAJÍMÁ. ALE ŘÍKAT SI O TO, TAK TO JE TROCHU DIVNÉ. CHLAP TO MUSÍ MÍT V SOBĚ, MUSÍ TO BÝT PROSTĚ MAZLÍK A TĚCH JE SPÍŠ MÍŇ NEŽ VÍC, BA JE TO SKORO VZÁCNOST…"

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

První kamión bez řidiče brázdí silnice u Magdeburgu

24. července 2014 v 9:31 | Paula |  Jak jde čas ...

První kamión bez řidiče brázdí silnice u Magdeburgu

Na první pohled šok - v pravém pruhu na dálnici se řítí kamión bez řidiče a za ním kavalkáda dalších pětadvaceti různě velkých nákladních aut, která se ho snaží předjet nebo zabrzdit, aby nedošlo k nejhoršímu.

Video

Video


BEZ KOMENTÁŘE: Kamión budoucnosti řídí autopilot

zdroj: Daimler

Včera 21:49

Vypadá to tak, jenže nejde o horor. Šestikilometrový úsek rozestavěné dálnice u východoněmeckého Magdeburgu si vybrala automobilka Daimler k testování převratné novinky, která má zabránit každoročním stovkám hrůzných karambolů s lidskými oběťmi. Ale také možná připraví o práci stovky řidičů.
Jako práce to podle týdeníku Der Spiegel vůbec nevypadá - zkušební inženýr Dirk Stranz v kabině vozu pár metrů po rozjezdu pouští volant, odsedává si na místo spolujezdce a začíná něco hledat ve svém iPadu.

Kamión v modelové situaci na rozestavěné dálnici u východoněmeckého Magdeburgu

Kamión v modelové situaci na rozestavěné dálnici u východoněmeckého Magdeburgu

Stříbrný kamión, brumlavý Mercedes řady Actros, pokračuje v jízdě sám. Ani blížící se konec fronty čekajících vozů inženýra nevzrušuje, protože náklaďák automaticky zhodnotil situaci a zpomaluje, až zastaví úplně.

Kamión budoucnosti, který zvládne jízdu bez řidiče.

Kamión budoucnosti, který zvládne jízdu bez řidiče.

A za ním i zmíněných 25 doprovodných aut, která vytvářejí dojem skutečné dopravy na dálnici a simulují i problémy, které mohou nastat - hvízdající policejní auto hledající průjezd nebo náklaďák simulující poruchu. Automat reaguje promptně a správně.

Stereokameraa dva radary

Zatím tento robot umí málo, které by nestačilo na získání řidičského oprávnění, a také jezdí jen v pravém pruhu. K předjíždění či k vyjetí z dálnice potřebuje člověka, stejně jako k dalším manévrům. Ale tento začátečník míří k cíli, jímž je automatické řízení za plného provozu.


Nákladní vozy, které mají v budoucnu automaticky jezdit, zatím potřebují laserové scannery užívané armádami k preciznímu zobrazení okolí a k průjezdu chaotickou městskou dopravou. "Tyto věci jsou tak drahé, že bychom neměli žádné šance na trhu, konstatuje Even Ennerst," šéf vývoje v koncernu Daimler.

Inženýr Stranz pouští volant a začíná práci na tabletu.
Inženýr Stranz pouští volant a začíná práci na tabletu.


"Samostatnou jízdu po přehledné dálnici by Daimler měl zvládnout s relativně běžnými prostředky: jedna stereokamera a dva radary, jež se už používají v jiných asistenčních systémech. Jsou spolehlivé jako dobrý a vyspaný šofér," říká Martin Zeilinger, inženýr zodpovědný za projekt. Podle něj automatizace pomůže "dramaticky snížit počet nehod". Dnešní řidiči prý jezdí příliš těsně za sebou, příliš rychle a ovlivňuje je okolí silnice.

Na německých silnicích ročně umírá na 800 lidí při nehodách s účastí nákladních aut a na dálnicích jsou bouračky denně. Tomu by měl automatický systém řízení zabránit. Ne sice úplně, ale k bouračce by mohlo dojít tak párkrát do roka.

Ročně odchází 15 tisíc dálkových řidičů

První robot-náklaďák, který by přejel člověka, může podle expertů vyvolat mnohem větší pozornost než stovky přejetých auty řízenými lidmi. A v tom je psychologický problém: strach z možného chybného rozhodnutí robota. Ve většině zemí totiž platí, že auta musí řídit lidé. Podle firmy Mercedes se dá očekávat, že nejpozději v roce 2025 bude povolena jízda vozů řízených automaty.

To by byl nejvyšší čas, protože ročně jen v Německu odchází do důchodu na 15 tisíc dálkových řidičů a následovníků je nedostatek. Většina firem odkázaných na dálkovou přepravu hodnotí situaci jako špatnou.

Řidič se bude moci věnovat mimo řízení i příjemnějším věcem.

Řidič se bude moci věnovat mimo řízení i příjemnějším věcem.

Ale i tady vidí Daimler zajímavou změnu z řidiče otroka na moderního logistického manažera, jímž se během jízdy stane pomocí mobilního počítače.

Navíc by se odbouraly povinné přestávky, které u řidiče kamiónu znamenají strávit polovinu doby přepravy na odpočívadle - v budoucnu by mohl řidič během jízdy i spát, což ale podle šéfa projektu není vize firmy. Ta zatím podle týdeníku řidiče nevyhání z kabiny, ale dává mu jinou funkci.
Jan Kovařík , Právo

Jak úspěšně flirtovat a nebýt trapní?

17. července 2014 v 13:38 | Paula |  Partnerské soužití

Jak úspěšně flirtovat a nebýt trapní?

11. 7. 2014 | Autor: Jana Benešovská | Rubrika: Sex a vztahy

Chcete zaujmout potenciálního životního partnera, zvýšit si sebevědomí nebo zlepšit mizernou náladu? Flirt je dobrý recept na to všechno, tedy pod jednou podmínkou: že s ním umíte zacházet.

Jak úspěšně flirtovat a nebýt trapní?

Hrajte si a bavte se!

Než se do hry vůbec pustíte, je nutné rozlišit flirtování (nejednoznačné náznaky) a svádění (jednoznačné chování). "Bezpečný flirt se odehrává ve veřejném prostoru, beze snahy se s jeho objektem jakkoli sblížit. Výsledkem by mělo být pohlazení po duši, aniž by byly jakkoli zasaženy jiné orgány," říká psycholog a manželský poradce Petr Šmolka. Protože jde hlavně o chuť bavit se, prvním předpokladem pro správný a netrapný flirt je dobré naladění. Když budete vyčerpaní a naštvaní, nepůjde to. Správné duševní rozpoložení pro flirt totiž spočívá v obecné spokojenosti se sebou i se světem. Důležité je vybrat správný čas a vycítit, co protějšek přivítá s radostí.

Dívejte se do očí

I když vám flirtování není vlastní, můžete se v něm vědomě zdokonalovat. Petr Šmolka radí mít se rád a nebrat flirt smrtelně vážně. A především: usmívat se a dívat se lidem do očí, zejména těm, kteří jsou vám sympatičtí. "Základem flirtu je oční kontakt, nejlépe letmý a zároveň opakující se. Není radno na objekt flirtu dlouze civět, mohl by se domnívat, že jej považujeme za nějakou zajímavou anomálii," říká Petr Šmolka a pokračuje: "Populární příručky nabádají při flirtování např. k odhalování erotogenních zón, to však příliš šťastné nebývá. Těžko se totiž hledá hranice mezi flirtem a exhibicionismem." Raději se dívejte tajemně, "po očku", s mírně pootočenou hlavou. A hlavně: s radostí!

Trénujte nenápadně

Pokud se vám příčí hledět lidem přímo do očí, můžete začít tím, že se dotyčnému budete dívat na nos. Můžete se tak učit odbourávat ostýchavost. "Začít trénovat je nejlepší na někom, kdo vám nepřipadá atraktivní. Nabytou jistotu lze pak aplikovat i v situacích, kdy vám objekt flirtu připadá přitažlivější," říká Petr Šmolka. Co se konkrétních technik týká, nejúčinnější je pro ženy vyvolat v muži pocit ochranitelství. Zatímco ženy nevědomky vysílají asi 54 signálů, kterým dávají najevo, že se jim muž líbí, průměrný muž jich má k dispozici jen 10. Protože mužské signály jsou výraznější (např. typické vytahování se), je pro ženu jednodušší poznat, zda je pro muže přitažlivá zpravidla ještě dřív, než si to sám uvědomí.

Nebojte se jít s kůží na trh

Z výzkumů vyplývá, že víc než polovina mužů i žen by si přála, aby s nimi flirtovalo víc lidí. Většina to nedělá, protože se bojí riskovat. Když už se bojíte začít, pak alespoň umožněte druhým, aby mohli začít oni. Ať už v práci nebo v baru, nezůstávejte jen ve skupině. Vstaňte, projděte se, ať má druhý příležitost navázat s vámi kontakt. Flirtování má připomínat tanec - jeden člověk udělá krok, druhý se mu přizpůsobí... Lidé, kteří flirtují, mají úspěch proto, že jsou nejen ochotní podstoupit riziko, ale také připraveni čelit možnému odmítnutí. U flirtu se nevyplatí spěchat. Nepředjímejte, co si druhý myslí o tom, jak vypadáte. Soustřeďte se na to, jak se na vás dívá a co říká a užijte si to. Právě o tom flirt je.

Chodit „na ostro“ – ano či ne?

17. července 2014 v 13:33 | Paula |  Jak jde čas ...

Chodit "na ostro" - ano či ne?

14. 7. 2014 | Autor: Martina Machová | Rubrika: Sex a vztahy

Jedni říkají, že je to zdravé a přirozené, druzí kladou důraz na pohodlnost (především muži), další skupina zastánců argumentuje hravou "lechtivostí" s erotickým nádechem. Je chození na ostro zdravé a hygienické? Nemůže vás nějak zdravotně ohrozit?

Chodit „na ostro“ – ano či ne?

Možná se vám to už někdy stalo; sedíte s kamarády na zahrádce u restaurace, on sedí proti vám a sebejistě rozkročen nenuceně konverzuje. Možná by vás dané téma v jeho zaníceném podaní i zaujalo, kdyby mu však z kraťasů nekouklo "úplně všechno". Oči vám bloudí po okolí, kombinace jeho planoucího výrazu při vyprávění a unaveně vykukujícího orgánu vám hrne salvu smíchu blíž a blíž ke rtům. Horečně přemýšlíte, jak ho taktně upozornit.

Na druhé straně máte kamarádku, která je svou "ostrou" zálibou známá a nedá na ni v letních měsících dopustit. Miluje pohodlí, volnost a tvrdí, že se tak stará i o své zdraví. Volné lněné kalhoty barvy pouště jí ladně splývají po bocích i hýždích, lehounké pouzdrové šaty vzbuzují u pozorných mužů (i žen) mnoho otázek. Tato "ostrá dáma" to zkrátka umí!

Jaké jsou tedy nejčastější PRO a PROTI chození bez spodního prádla?

PRO: Aneb větráme, dýcháme

  • Po pracovním týdnu v přiléhavých oděvech je chození "na ostro" vnímáno jako velmi pohodlné.
  • Ve velkém horku, při zvolení vhodného a vkusného oblečení nedochází k zapaření intimních oblastí, v horším případě až potničkám.
  • Chození "na ostro" lze u žen se sklonem ke kvasinkovým infekcím vnímat i jako součást prevence. Což naznačují například slova gynekoložky Zuzany Líbalové, která v souvislosti s kvasinkovými infekcemi tvrdí: "… pro společensky únosné situace je vhodné i chození na ostro."
  • Za určitých podmínek může být chození bez spodního prádla velmi estetické (nejsou vidět švy), nic neruší ladné křivky rýsující se pod látkou.
  • Jízda bez kalhotek se velmi osvědčuje při dlouhých cyklistických výletech, tedy v případě, že máte vypolstrované kraťasy, navíc třeba s antibakteriální vložkou. Mnoho profesionálních i amatérských závodníků nedá na jízdu bez dolní části spodního prádla dopustit.


PROTI: Aneb pozor na prašné cesty a zipy!

  • Nekritická a neohleduplná "absence" spodního prádla u mužů i žen může být pro jejich okolí poněkud neestetickým zážitkem.
  • V prašném a špinavém prostředí je zvláště pro ženy nevhodné, aby pod sukní či velmi volnými kraťasy neměly naprosto nic. Jejich zdraví by to rozhodně neprospělo.
  • Vzhledem k hygienickým zvyklostem (či spíše nutnostem) je nutné kraťasy i kalhoty každodenně prát (stejně jako byste každý den měnily spodní prádlo).
  • Při "ostrém" oblékání je z hygienického, zdravotního i praktického hlediska nezbytné vyřadit všechny těsné kalhoty, především džíny, které mohou způsobit odřeniny a otlaky.
  • Pozor na zapínání zipů v přední části kalhot či sukně, při troše nepozornosti může dojít ke skřípnutí citlivých partií či ochlupení.
  • Časté chození bez podprsenky nemusí při větší velikosti ňader prospívat jejich tvarům (jistě si vybavíte ženy z přírodních národů) a kupodivu ani zádům. Šikovná podprsenka hmotnost pěkně rozloží.

A jak to vidí samy dámy?

Janička (19 let): "Miluju léto, moře, slunce - a kde je tato svatá trojice, tam kalhotky ani podprsenka nesmí! Ne, opravdu, u moře podprsenku nenosím a na dovolené v teple mám spodní prádlo snad jen do letadla - a hrozně si to užívám."

Eliška (35 let): "Dřív jsem to milovala, teď po dětech chodím v létě bez podprsenky jen na zahradě a doma. Venku se bez ní necítím dobře. Kalhotky jsem nosila naprosto vždy. Upřímně, ani si nepamatuji, že bych šla někdy někam bez nich. Cítila bych se jak nahá."

Ester (27 let): "Ať si každý nosí, co chce. Já spodní prádlo miluji, mám ho tuny a ráda ho nosím. Navíc si myslím, že je nejen hygienické, ale je i ohromě sexy. Někdo miluje boty a kabelky, já spodní prádlo. Vyjít bez něj? Nikdy!"

Petra (37 let): "Bez prádla, kupodivu jen spodního dílu, chodím doma. V práci mám velmi upnuté a vcelku nepohodlné oblečení, takže když přijdu domů, ihned si beru volné šaty a spodní prádlo letí pryč. Mám pocit, ne, vlastně i osobní zkušenost, že to prospívá mému intimnímu zdraví. Bez kalhotek doma chodím v létě i v zimě. Venku ale ne."

Jak si poradit s tchýní?

17. července 2014 v 13:30 | Paula |  Partnerské soužití

Jak si poradit s tchýní?

Včera | Autor: Klára Kotábová | Rubrika: Sex a vztahy

Nápad nastěhovat si tchyni do domu může na první pohled vypadat jako pořádná katastrofa. Ať už potřebuje speciální péči či nikoli, vždy dojde ke změně života celé vaší rodinné jednotky.

Jak si poradit s tchýní?

A než se začnete ošívat, že takto to vlastně být nemělo a pomlouvat tchyni, že je taková, nebo maková, vzpomeňte si na dobu, kdy jste jí navrhla, aby s vámi bydlela. Není náhodou současný katastrofický stav vaší rodiny jen důsledkem toho, že jste si s maminkou svého partnera (koneckonců může to být i vaše maminka) pořádně nepromluvila?

Při společném soužití a především před ním je potřeba, aby vaše tchyně pochopila a respektovala hranice, které jste si společně nastavili, a neměla pocit, že se vrací někam, kde její malý syn či dcera potřebují veškerou mateřskou péči. Takže shrnutí toho nejjednoduššího: Neočekávejte něco, co se svou tchyní neproberete. Pak budete krutě zklamaná.

ŠPATNÉ VTIPY

Existuje tisíc vtipů na téma špatná tchyně. Jenže jsou poměrně nespravedlivé. Jakmile s vámi totiž maminka začne bydlet, změní to chod celé vaší rodiny a nejen v tom smyslu, že si donese vlastní nádobí, ze kterého ráda jídává. Bude mít tendenci předělat vaši domácnost podle svých pravidel.

Tím předejdete pozdějším konfliktům, postranním pohledům a nebudete si muset stěžovat nad sklenkou vína kamarádkám, že se s bábou opravdu vyjít nedá. Život s tchyní totiž vyžaduje trpělivost, respekt a dobré komunikační schopnosti. Pokud jednu z uvedených vlastností nemáte, raději babičce vašich dětí pronajměte byt ve vedlejším domě. Jinak se totiž budete trápit vy i ona a ničemu to neprospěje.

KROK 1

Sedněte si se svým partnerem a začněte se bavit. Vážně. Oprostěte se od všech křivd, které se vám v minulosti staly, ty do debaty netahejte. Proberte důležité body, jež vás napadnou při pomyšlení na to, že vaše tchyně bude bydlet s vámi, domluvte se na tom, jak bude vypadat péče o ni, snažte se vyjednat péči střídavou, protože jinak vám nastálo k dětem přibude i babička a vy volný čas nebudete mít už nikdy. Navíc psychologové se shodují, že ani tato problematika by neměla vaše manželství nijak ohrozit, pokud se k babičce v domě postavíte jako k úkolu, který k dlouhodobému vztahu dvou lidí zkrátka patří. Je to stejné, jako když chod rodiny ovlivní narození dítěte, nebo když si dva dospělí jedinci pořídí psa.

Každá taková změna je zásahem do předem stanoveného a fungujícího režimu a jen dospělí a zodpovědní jedinci si dovedou se změnami poradit. S takto zásadním rozhodnutím musíte tedy souhlasit oba a musíte vědět, co pro vás příchod nového člena do domácnosti znamená. Počítejte i s tím, že se do koupelny nedostanete tak často, jak byste potřebovala, že v kuchyni se budou občas vyvářet jídla, o která nikdo nestál, protože jste si chtěli objednat pizzu, a že vám šikovná babička bude uklízet i spodní prádlo, abyste toho neměla tolik. Bude se snažit svým způsobem pomoct a vy za to na ni nemůžete být naštvaná. Jediné, co můžete udělat, je to, že jí vysvětlíte, že na vaše kalhotky se prostě nesahá. A ona to musí respektovat.

KROK 2

Definujte přesně, jestli u vás tchyně bude bydlet natrvalo, nebo na dobu přechodnou. Pokud bude u vás bydlet dlouhodobě, je vaší povinností vymezit jí prostor, který bude jen její, ideálně tedy pokoj s příslušenstvím. Nemůžete po ní chtít, aby si dlouhodobě rozkládala pohovku v obývacím pokoji v době, kdy se vy dodíváte na svou oblíbenou detektivku.

Pokud se jedná o dobu přechodnou, nechte si přesně potvrdit, o jak dlouhý časový úsek se jedná a jemu přizpůsobte intenzitu příprav. Jinak zvládnete ubytovat babičku na týden, jiné potřeby bude mít, pokud se zdrží tři měsíce. Navíc pokud se bude tchyně chtít ubytovat na dobu určitou, měla byste se dohodnout i s ní, jestli má připravený záložní plán, pokud vaše společné soužití fungovat nebude.


KROK 3

Stanovte jasná pravidla, která budou platná v obecných situacích. Pro všechny a bez výjimky. Třeba respektujte a naučte i své děti, že na dveře babiččina pokoje se zásadně klepe, totéž vyžadujte ale také od ní, pokud chce vstoupit k vám do ložnice. Stanovte si pravidla, jak bude přijímat návštěvy, jestli jim může ukazovat celý byt, aby se pochlubila "jak to mají mladí perfektně zařízené". Důležité je, aby vaše děti rozuměly tomu, že i když u vás bydlí starší a zkušenější babička, autoritou pro ně jste stále vy a že nebudete tolerovat odpovědi typu: "Ale babička slíbila, řekla, udělala…"

Nikoli. Slibujete a konáte vy. Jste totiž ve svém domě. Dohodněte se s tchyní na tom, že je i pro její dobro, pokud předem dohodnutá pravidla budou fungovat a že by se na chodu domácnosti měla podílet přesně tak, jak bylo navrženo a odsouhlaseno. Dobré by bylo, kdybyste si odsouhlasily pravidelné měsíční porady nad šálkem kávy, u které byste si shrnuly, jak domácnost běží, kde máte rezervy, co vám vadí a co naopak funguje. Mějte na paměti, že pokud delegujete některé povinnosti na tchyni, bude se věnovat jim a ne rozvracení vaší rodiny. Proto ji nechte, jestliže bude mít zájem, vařit ve středu a žehlit v sobotu, případně se starat o květiny a na dohodách důsledně trvejte. Uvidíte, že i ona se bude ráda cítit užitečná.

KROK 4

Zaměřte se na vše pozitivní, co vás během vícegeneračního soužití čeká. Přemýšlejte o penězích, které ušetříte za dojíždění přes celou republiku na návštěvu, nad časem, který nebudete muset trávit v autě, nad tím, že se budete moct více věnovat své práci, protože babičky se rády cítí užitečné třeba tím, že pomohou s vyzvedáváním vnoučat z odpoledního vyučování.

Babičky jsou vůbec skvělým přínosem pro děti a neměla byste se bránit tomu, aby s vnoučaty trávily co nejvíc času. Stížnosti, deprese a pocit, že tchyně se vám plete do fungující domácnosti, nepomohou nikomu a ničemu. Vás rozhodí, budete naštvaná a emoce si budete vylévat na partnerovi. Nedělejte to, je to totiž zcela zbytečné. Zůstaňte příjemná, milá, tchyně brzo pochopí, že hádky nemají cenu a že se vyplatí hledat řešení a komunikovat tak, aby rodina ze společného soužití profitovala. Věřte, že je z čeho brát. Stačí jen vědět jak na věc.

TIPY, JAK BÝT SKVĚLOU BABIČKOU A TCHYNÍ

1. Důležité je přistupovat k partnerovi svého potomka jako k někomu, kdo je dokonalý. Blbce by si přece vaše zlatíčko nikdy domů nepřivedlo.

2. V roli babičky nabízejte aktivní pomoc i radu, pokud o ni snacha nestojí, nevnucujte se za každou cenu. Ona si mladá přijde pro radu sama, až jí bude úzko.

3. Pomoc s dítětem snachy určitě uvítají, ale jakmile si začnete dělat věci po svém a bez předchozí konzultace, začnou vás nenávidět. Nadechněte se tedy při pohledu na snachu, která netuší, jak dál, a zkuste jí nabídnout svou pomoc. Nikoli ji zahrnout radami, že vy máte vyzkoušené toto a tak by se to mělo dělat a proč ona to tedy nedělá…

4. Zavolejte, když budete v pekárně. Nabídněte, že donesete čerstvé pečivo. Nebo třeba ovoce či nějaké nezbytnosti do domácnosti. Maminky dost často nestíhají a drobné službičky dokážou srdečně ocenit.

5. Netvrďte pořád, jak vás vnoučata milují a jak je jim s vámi dobře. Matka nechce slyšet, že její dítě je propojené s někým jiným víc než s ní. Proto buďte střídmá v hodnocení svého vztahu s vnoučaty. Stačí, že vy víte své.

6. Občas snachu pochvalte. Představte si, že je stejně bezradná, jako vy před čtyřiceti lety. Pamatujete si ještě na vlastní pocit úzkosti, že to prostě nezvládnete?

Článek vyšel v časopise Maminka

Opravdu pár žijící obyčejným životem nás všech ...

4. července 2014 v 10:49 | Paula |  Jak jde čas ...

Táňa & Vojta v roce 4

Dnes | Autor: Šárka Horáková Maixnerová | Rubrika: Celebrity

Tohle mohl být lehký letní rozhovor. Vlna všeobecného posuzování a odsuzování vztahu "starší žena-mladší muž" je dávno pryč. Táňa Vilhelmová je s Vojtou Dykem už čtvrtým rokem. Mohli jsme mluvit o lásce zalité sluncem, o světě plném krásy a pochopení. O dětství dětí a dospělosti dospělých. Měl to být rozhovor vhodný na pláž nebo na chalupu a pak do kamen. Omlouváme se. Není.

Táňa & Vojta v roce 4

Navíc začala Táňa hned s koncem: "Přemýšlím poslední dobou nad tím, jak málo pozornosti věnujeme výdechu. Začaly mě tyhle myšlenky napadat pozvolna, od narození všech tří mých kluků, že málo řešíme poslední chvíle života."

Vojta: "…a víš, proč to tak je? Protože by celý farmaceutický průmysl neměl co dělat. Kdyby se lidi nebáli. Jsme pořád něčím strašený."
Oni spolu opravdu pořád mluví…

Kdy jste poprvé Táňu zaznamenal?

Vojta: Já vím, jak to myslíte, ale nevím. Možná v Indiánském létu. První setkání bylo asi někdy na Bazárku.

Jaký na vás udělala první dojem?

Vojta: Já ji nejdřív nevnímal.

Jak na vás působí zdálky?

Vojta: Zdálky i zblízka hrozně hezky, ale já už to neumím rozlišit. Mám ji zakořeněnou. Jako oblak, který se kolem vznáší.

Táňa: Jako černej mrak!

Vojta: Občas se dostanu do jeho pole, občas z něj zaprší, ale dneska, koukám, z toho bouřka nebude.

Kde vy jste zaznamenala Vojtu?

Táňa: V Rubínu. S Pavlem, s tatínkem prvních dvou kluků, jsme stáli na baru a povídali jsme si. Najednou jsem slyšela hlas. Zeptala jsem se, jestli tam zpívá Dan Bárta. Byl to Vojta. Dřív jsem ho slyšela, než viděla. No nazdar, takhle to vypadá, že jsme se k sobě dostali přes umění.

A pak jste Vojtu viděla…

Táňa: Pak jsem ho vídávala na různých večírcích, kde hráli jako začínající kapela Nightwork. Táhli za sebou výskající fanynky a já si říkala: "Aha, nějaký dívčí idol…"

Vojta: No jo, ale s tím já přece nemůžu nic dělat!

Táňa: Pak bylo… ne moc sympatií. Vždycky jsme se někde potkali a Vojta se promenádoval…

Vojta: Já normálně chodil!

Táňa: Já to vnímala tak, že se promenáduješ.

Vojta: Je pravda, že první setkání nás dvou, které si opravdu pamatuju, bylo ve foyer divadla DISK na DAMU. Táňa s Annou připravovaly věci na Bazar a já měl pauzu v představení Láska, vole! Bohužel, součástí mého kostýmu byl i půlmetrový růžový penis, takže mě asi fakt nešlo přehlídnout. To se pak z chůze stává promenáda velmi lehce, víš, maličká?

Táňa: …takovej hezoun, co se furt usmívá. Nic nepřeskočilo.

Vojta: Já se tě tenkrát taky trochu bál…

Čeho se Vojta bál?

Táňa: Já nevím.

Působíte arogantně?

Vojta: Jooo. Působí.

Táňa: V pubertě to byla moje ochranná skořápka: Když se dvakrát necítím, tak tam hodím něco, co mám naučeného nebo obšlehnutého z rodiny. Máme tam toho dost. Teď mám dojem, že už to nepoužívám. Ale je věc každýho, jak si mě v tu danou chvíli přečte. Jestli jsem drzá, nebo arogantní. Nebo se můžu nad něčím rozplynout a někdo mě v tu chvíli vnímá jako infantilní.

Vojta: Musím k tomu říct, že Táňa je dost přemejšlivá.

Táňa: Jé. Děkuju. A taky řekni, že hodně čtu!

Vojta: Zjistil jsem, že když Táňa vypadá arogantně, tak mnohdy jenom přemejšlí. A přemejšlí, kdykoli ji něco zaujme. A to je často. To já vůbec nemám! Ke každýmu přijdu a bavím se s ním a třeba až pak zjistím, že je to blbec. Ona se zahledí, zaposlouchá, je empatická a může u toho vypadat arogantně. Já jsem takovej "pořád veselej".

Táňa: On na vás s tím svým úsměvem fakt nepůsobí arogantně? To se máš!!!

Co je pro vás soukromé a co už veřejné?

Vojta: Vrcholem mého soukromí jsou pro mě děti. Nikdy nechápu obálky časopisu Maminka, kde se všichni fotí s dětmi, který ani neuměj říct "mami", natož pak "mami, nestrkej mě, do prdele, před ten foťák". Vždycky si představím, jak naši kluci v 17 budou třeba někde na antiglobalizačním mítinku házet kameny po policajtech, a já bych se s nima fotil do časopisu Maminka. Kde to jsme?

Pak je ještě druhá stránka, když toto všechno nemůžete ovlivnit. Před školu se postaví blboun s foťákem a fotí vás a vaše děti. Bohužel, česká legislativa je stále spíš na straně blbouna s foťákem než toho dítěte. To pak jsem schopnej se před školou i porvat.

Táňa: Smrsklo se mi to z velký koule do malý pevný kuličky. Předtím to byla velká koule, o které jsem si nebyla jistá, jestli to není póza. Chvíli jsem si myslela, že je zajímavý lidi lakovat a dělat ze sebe tajemnou. A pak mě napadlo, že by bylo jednodušší, kdyby lidi byli transparentní. Jsme všichni z těch her a neupřímnosti dost urvaní. Třeba celý tenhle rozhovor a focení je naše soukromí. Ne, že se dva "VIP obličeje" vyfotí na obálku a budou letně a sladce mluvit. Chtěla bych, aby bylo vidět, že spolu obyčejně žijeme. Proto se fotíme u nás na chalupě a fotí nás náš kamarád Honza Malíř.

A to celé můžu udělat jen pro časopis, který opravdu ráda čtu. Vše, co je za dveřmi, za které jsme vás pozvali, je moje, Vojty, dětí, babiček, ale zároveň je to něco ve mně a je to veřejně vidět. Nikdy bych ale nepovídala třeba o víře. To mi připadá citlivý. Někdo se mě zeptal, jestli jsem věřící, a mně to přišlo, jako by se mě ptal, jestli to mám ráda zezadu, nebo zepředu. Nechci mlčet o soukromí, ale bavíme se o něčem niterném, a to se musí chránit před každým, kdo by to chtěl zneužít. Třeba bulvár.

Táňa a Vojta poskytli pouze pro časopis Moje psychologie otevřený rozhovor nejen o svém, již čtyřletém, vztahu. Celý rozhovor si přečtěte v letním dvojčísle časopisu Moje psychologie.
Letní dvojčíslo právě v prodeji, navíc s dárkem - KNIHOU.
Sledujte nás také na www.facebook.com/mojepsychologie





Jan Budař: Co si nezapíšu, to zmizí

3. července 2014 v 22:13 | Paula |  Jak jde čas ...

Jan Budař: Co si nezapíšu, to zmizí

Vyrůstal jste v rodině, kde byla převaha žen - tři sestry, maminka… Myslíte, že umíte odhadnout, "po čem ženy touží"?
Odhaduji, že ženy touží po lásce, uznání, štěstí, orgasmu (nejlépe několikanásobném), věrnosti (především u partnera), bohatství, věčné kráse a mládí a nejspíš i po dobrém jídle, pití a ostatních drogách. V tom všem si myslím velmi rozumí s muži, protože ti vesměs touží po tomtéž. Jen si to každý z nás představuje jinak, ale to je taková drobnost.

Kvůli té "drobnosti" se lidé častokrát rozcházejí… Fungovalo by podle vás nějaké kouzlo, simsalabim, které by k lepšímu porozumění pomohlo?
Myslím, že kdybychom připustili, že účelem našich vztahů je sebepoznání a osobní růst, nikoli jistota, že mě má někdo rád, pak bychom mohli být ve vztazích spokojenější. Taky by možná pomohlo domlouvat si vztahy na dobu určitou s možností prodloužení.

Domníváte se, že se dá v páru žít až do smrti?
V páru se dá určitě žít až do smrti, někdy i déle, ale myslím si, že jsme si konceptem monogamního párového vztahu nadělali dost komplikací. Žijeme skryté milenecké vztahy, v našich vztazích se bojíme mluvit o sexualitě i o svých pocitech otevřeně a celé se to odráží ve všem, co nás obklopuje - v ekonomice, politice, rodině, výchově, kultuře. Mě téma vztahů velmi zajímá a zjišťuji, že nás všechny dost zajímá, protože to je náš život. Právě připravujeme speciální hudebně-divadelní projekt, který se vztahům bude věnovat. Budou to koncerty pro nezadané. Nejenom! Jmenují se "SEZNAMME SE" a budou kombinované s debatou o vztazích, s mými stand up výstupy na téma seznamování a život v páru a předvedeme i smyslný tanec.

Jan Budař: Co si nezapíšu, to zmizí

9 druhů orgasmu - zažijte je všechny!

3. července 2014 v 22:02 | Paula |  Partnerské soužití

9 druhů orgasmu - zažijte je všechny!

Magazín: Sex a vztahy | autor: El | vydáno 22. 02. 2011


O existenci několika druhů orgasmu se vedou neustálé debaty. Orgasmy se dělí nejen podle pocitů, ale i podle místa, kde jich bylo dosaženo. Orgasmus je často popisován jako něco, co začíná krátkým pocitem napětí následovaným intenzivní rozkoší, která začíná od genitálií, a potom se rozlije do celé pánevní oblasti...

Pochopitelně, že pocity při dosažení vrcholu rozkoše se individuálně liší, ale následující seznam, nebo chcete-li soupis druhů tohoto gejzíru hormonů a emocí se pokusí přiblížit alespoň některé - ty obecnější - "modely".

1. Elektrizující orgasmus
Jeho výsledkem je to, že se celé tělo nekontrolovaně třese blahem. Ten patří mezi velmi vzácné a jen těžko dosažitelné. Mužů oplývajících elektrizujícícm dotekem je jako šafránu, takže když ho najdete, ujistěte se, že máte naplánované postelové schůzky na hoooodně dlouho dopředu. Mnoho lidí dnes věří, že je možné jej dosáhnout intimním sblížením s upírem (zejména s jedním konkrétním, nesoucím tvář Roberta Pattinsona), jiní fanoušci fantasy žánru vědí, že podobné pocity vám přivodí dotek zaklínače.

2. Anální orgasmus
Dosáhnout ho mohou jen někteří, i když z biologického hlediska k tomu máme předpoklady všichni. Samozřejmě sexuální rozkoš závisí také na naší otevřenosti. Různé zábrany mohou pocit rozkoše při análním sexu potlačit jak v případě žen, tak i v případě mužů.

3. Sladký orgasmus
Čokoláda se za povzbuzovače sexuální touhy považovala takřka odjakživa. V minulosti to ovšem nikdo neprokázal. Nyní se situace změnila. Přišel na to tým sexuologů z Milána, který podával pravidelně čokoládu několika stovkám italských žen.… Výzkum prováděli těmi nejmodernějšími metodami. Při magnetické odezvě hlavy bylo zjištěno, že čokoláda působí na určité struktury v mozku. Tyto struktury jsou zodpovědné za prožívání vzrušeníorgasmu u žen.


Konečně je vědecky potvrzeno to, co bylo už v minulosti obecně známo: čokoláda je velice účinné afrodiziakum. Ženy, které si rády dají čokoládu, intenzivněji prožívají intimní život. Milovnice čokolády podle studie snadněji dosahují orgasmu a jejich schopnost vyvrcholení je vyšší než u žen, které čokoládu nerady. Vědci dokonce dokázali, že čím je vyšší procento kakaa v čokoládové hmotě, tím je efekt vyšší. Výzkum byl prozatím uskutečněn naženách, ale odborníci nevylučují možnost podobného zkoumání u mužů.

4. Klitoridální orgasmus (často mylně nazývaný klitorálním)
Nejběžnější orgasmus, který je výsledkem obvykle přímé stimulace poštěváčku a jeho okolí. Pokud žena dosáhne tohoto orgasmu při penetraci, je to jen díky tomu, že muž při přirážení roztahuje svým pyjem pysky, a dráždí poštěváček.

5. Vaginální orgasmus
Zažít vaginální orgasmus jsou schopné ženy drážděním přední stěny pochvy, místa uložení bodu G a bodu A. Většina žen, které jsou schopny takzvaného mokrého orgasmu, jej zažívá právě při vaginálním orgasmu. V misionářské poloze se šance ještě zvýší, pokud předsadíte pánev a genitál si přitisknete k rozkroku.


6. Aktivní orgasmus
Aktivní orgasmus přináší ženě delší a intenzivnější vaginální orgasmus. Těsně před orgasmem žena sníží tempo a stáhne svaly pánevního dna. Zatlačí na penis, který tím pevněji stiskne. To přináší překvapivě příjemné pocity nejen jí, ale i partnerovi.

7. Orgasmus prsních bradavek
Prožívají jej ženy díky stimulaci prsou. Ale jen malé procento žen tento druhorgasmu zažilo. Existují však i ženy, které mohou dosáhnout orgasmu jen samotným laskáním prsou během předehry nebo pohlavního styku. Tvrdí se, že orgasmu tohoto typu dosahují díky hormonu oxytocinu, který se do těla během dráždění bradavek uvolňuje.

8. Mokrý orgasmus
Jde o výron či dokonce výstřik tekutiny z horní části vagíny v okamžiku silného orgasmu, který je doprovázen nejen extrémním vzrušením, ale i křečemi na pokraji mdlob. Většina žen takový gasmus popisuje jako maximální prožitek.

9. Vícečetný orgasmus
Tajemství vícečetného orgasmu tkví podle všeho v různorodé stimulaci, při níž je potřeba dát pozor, aby jste žádné místečko nepředráždili. Jakmile dosáhnete vrcholné stimulace poštěváčku, je třeba polevit a odsunout penis, jazyk či prsty na jiné místo, a věnovat se ňadrům, šíji, rtům. Poté je možné plynule přejit v další laskání, mazlení či jakýkoli milostný akt, který povede k dalším orgastickým výšinám.

Chytrá houba miluje plísně na zdech. A když je sežere, počká si na další várku

3. července 2014 v 21:42 | Paula |  Zdraví

Chytrá houba miluje plísně na zdech. A když je sežere, počká si na další várku

27. ledna 2011 13:00
Martin Suchánek ukazuje na počítači chytrou houbu
Na plíseň v bytě už neplatí jen savo, objevil se nový biologický přípravek. Každý
výzkum je riskantní a ne vždy končí objevem, ve který vědci doufají. Středočeskému podnikateli Martinu Suchánkovi se mnohaletá píle vyplatila. Objevil houbu požírající plísně a patentoval ji.

Pythium oligandrum je živý organismus, který požírá právě plísně na zdech, pod nehty nebo na zahrádce, aniž by ohrozil lidi či přírodu. A dá se koupit téměř v každé drogerii. "Biorepel na zdiva se prodává ve formě prášku, který se smíchá s vodou a natře na zeď. Polyversum se zase hodí proti plísni šedé na jahody, papriku, okurky nebo rajčata," vyjmenovává Suchánek.

Biopreparát na plísně získal patent pod stromeček

"Po dlouhém výzkumu jsme na začátku minulého roku společně s kolegou Radimem Klimešem zažádali o patent a okolo Vánoc jsme ho konečně získali," raduje se Suchánek.

"Kmeny houby jsou velice aktivní, a proto se houba používá v humánní medicíně, nebo dokonce i ve veterinární praxi," popisuje Suchánek. Ani černá plíseň z venkovní či vnitřní strany zdiva není pro chytrou houbu problém.

Houba Pythium oligandrum
Houba Pythium oligandrum
"Po jejím nasazení začne plísňového parazita potlačovat. Když dojde k její likvidaci, houba se v podstatě "zakuklí do semínka" a vyčkává, jestli plíseň znovu nezaútočí," vyjmenovává vlastnosti houby Suchánek.
Její životnost ale není neomezená. Nemůže být dlouhodobě vystavena velkému množství vody. Nemůže vyřešit odstranění plísní navždy, zde platí stejná pravidla jako při použití ostatních metod. Nejlepší je vždy odstranit příčiny tvorby plísní.

Ze stavebníka vědátorem

Martin Suchánek se původně věnoval stavebnictví, které ho vlastně k výzkumu přivedlo. Původně se snažili najít řešení proti dřevomorce domácí, která se vyskytuje ve dřevě a je velkým problémem ve stavebnictví. Výzkum se ale po čase začal ubírat jiným směrem.
Největší výhodou chytré houby je zejména nechemické složení, tedy šetrnost k životnímu prostředí.

"Bezpečná a šetrná je nejen samotná houba, ale také naše způsoby výroby. Jedna z našich výroben je v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Ačkoliv tam výrobna stojí již řadu let i po zpřísnění podmínek činnosti v CHKO, neměli jsme žádné problémy."
Výrobce dodává výrobek do dvaceti zemí světa, například do Spojených států amerických, států EU, ale také do Číny nebo Spojených arabských emirátů.

Použití Biorepelu proti plísním na zdech

1. Ustřihněte naznačený roh sáčku A a dolijte vlažnou pitnou vodou. Protřepejte, postavte sáček na stůl a nechte obsah pět minut aktivovat. Aktivovaný přípravek dále nařeďte do 10 až 20 l vody.

2. Malířským válečkem, štětcem nebo houbičkou omyjte připraveným roztokem postižené místo (tmavé skvrny plísně na zdi). Roztok pak vylijte.

3. Pokračujte po zavadnutí zdiva (asi 20 minut).

4. Ustřihněte naznačený roh sáčku B a dolijte vlažnou pitnou vodou. Protřepejte a nechte obsah pět minut aktivovat. Pak dále nařeďte do cca 1,5 litru vlažné vody.

5. Pomocí malířského válečku nebo štětce naneste ředěnou suspenzi (1,5 litru) na napadené zdivo s minimálním překrytím cca 5 cm.

6. Ošetřené místo můžete po zaschnutí překrýt malířskou barvou.



Pět masek „z ledničky“ pro krásu i mládí

3. července 2014 v 21:25 | Paula |  Zdraví

Pět masek "z ledničky" pro krásu i mládí

Dnes | Autor: Ulekare.cz | Rubrika: Krása

Pokožka funguje jako výkladní skříň našeho zdraví a životního stylu. Když se objeví nějaká vada na kráse, ne každá žena má hned čas vyrazit na kosmetiku. Proto jsme pro vás připravili pár receptů na jednoduché pleťové masky, které zvládnete samy doma a které vaši pleť vyčistí a rozzáří.

Pět masek „z ledničky“ pro krásu i mládí

1. Peeling z ovesných vloček a avokáda - odstraní odumřelé kožní buňky

Avokádo se stalo "superstar" mezi potravinami. Není zdravý recept, který by se bez něj obešel. Výjimkou není ani péče o pleť.
Proč avokádo?
Je bohaté na mastné kyseliny a vitamín E, čímž celkově pleti prospívá. Jeho bohatá krémová struktura vyvolává pocit luxusního zvláčňujícího krému, hydratuje pokožku a zanechává ji pevnější, mladší a zdravější.

Co potřebujeme:
1 polévkovou lžíci rozdrcených ovesných vloček, 1 polévkovou lžíci rozmačkaného avokáda.

Postup:
Míchejte ovesné vločky s avokádem tak dlouho, dokud nevytvoří homogenní hmotu. Tu naneste na očištěnou pleť a nechte působit 10 až 15 minut. Poté obličej opláchněte vodou a masku smyjte krouživými pohyby prstů. Nebojte se lehce přitlačit, odstraníte všechny odumřelé buňky a zůstane jen jemná zdravá pokožka. Na tu již není nutné nanášet zvláčňující krémy - avokádo se díky svým mastným kyselinám o vše postará.

2. Intenzivní hydratace - kombinace medu, kokosového oleje a avokáda

V medu je obsaženo mnoho kráse prospěšných látek a vědí to i kosmetické firmy. Jejich přípravky tak obsahují přísady, které byly z medu složitě izolovány. Proč ale zatěžovat svou pleť chemikáliemi s medovými přísadami, když můžeme nechat "sladký zázrak" působit tak, jak je?

Proč med?
Působí nejen antibakteriálně a protizánětlivě. Komplex vitamínů B navíc snižuje zarudnutí a podráždění pokožky, zjemňuje a rozjasňuje pleť a brání vzniku akné. Vitamín E spolu se zinkem pak působí proti stárnutí buněk a zabraňují vzniku vrásek a pigmentací.

Co potřebujeme:
1 čajovou lžičku medu, 1 čajovou lžičku kokosového oleje, 1 čajovou lžičku rozmačkaného avokáda.

Postup:
Ingredience smíchejte a naneste na obličej. Alespoň minutu se snažte směs vmasírovat do kůže, aby se dostala co nejhlouběji. Před nanesením masky je možné obličej napařit, otevřou se tak všechny póry a hmota může působit i v hlubokých vrstvách kůže.

3. Konec akné - síla vaječného bílku, medu a citrónu

Med působí proti bakteriím, které akné způsobují, citrón zase zesvětluje jizvy a skvrnky na kůži. Hlavní "superpřísadou" je zde ale vaječný bílek.

Proč bílek?
Je zásobárnou živin, díky kterým je schopný opravit poškozené buňky a zabránit vzniku jizev, zpomalit proces stárnutí pleti i hydratovat pokožku.

Co potřebujeme:
1 vaječný bílek, půlku citrónu, půl lžičky medu.

Postup:
Smíchejte přísady dohromady a našlehejte je do podoby měkké pěny. Tato maska se hůře nanáší, použijte proto vatový tampónek nebo čistý kartáček na obličej.

4. Už ani vrásku - banánem proti stárnutí

Věděli jste, že banán je označován jako "přírodní botox"? Díky této masce se o tom můžete přesvědčit doslova na vlastní kůži.

Proč banán?
Má silný hydratační účinek a udržuje pleť pevnou a pružnou díky vitamínu C, který je nezbytný pro tvorbu kolagenu. Má navíc antioxidační účinky a pomáhá ničit některé bakterie.

Co potřebujeme:
1 malý banán, čajovou lžičku pomerančového džusu, čajovou lžičku řeckého jogurtu.

Postup:
Rozmixujte banán a smíchejte s ostatními přísadami. Poté naneste na obličej a nechte působit 10 až 15 minut. Snažte se uvolnit napětí v obličeji a alespoň těchto 15 minut jen relaxovat. Zbytky masky můžete nechat v lednici a použít je, kdykoliv budete chtít. Pokud je vaše pleť extrémně suchá, přimíchejte lžičku kokosového oleje.

5. Jogurtová lázeň - rozzáří pleť

Jahody jsou plné ovocných kyselin, které zabraňují vzniku pupínků a rozjasňují barvu pleti. Příznivé účinky jogurtu jsou popisovány od vlasů po střeva.

Proč jogurt?
Je plný "přátelských" bakterií, které zajišťují mikrobiální rovnováhu organismu. Jogurt čistí póry, hydratuje a rozjasňuje. Obsahuje mléčné kyseliny, které pomáhají odstranit odumřelé buňky z povrchu kůže, čímž zůstává pokožka jemnější. Navíc tyto kyseliny zesvětlují pigmentaci a zanechávají kůži jasnější.

Co potřebujeme:
1 jahodu, čajovou lžičku medu, čajovou lžičku jogurtu.

Postup:
Naneste směs na obličej a nechte působit 10 až 15 minut. Pokud máte čas, vydržte, dokud maska nezaschne. Poté opláchněte vlažnou vodou. Předtím, než budete nanášet make-up, zchlaďte póry vodou - uzavřou se a nedostane se do nich tolik nečistot.

Vlastně jsem ho moc neznala - příjemný rozhovor

3. července 2014 v 21:19 | Paula |  Jak jde čas ...

Tomáš Berdych: Slovo "nechci" moc nepoužívám

Dnes | Autor: Petra Lamschová | Rubrika: Celebrity

Patří ke světové tenisové špičce. Na cestách po tenisových turnajích stráví více než tři čtvrtě roku. Přestože příliš osobních rozhovorů nedává, pro časopis Dieta udělal výjimku. Jaký sport má rád kromě tenisu?



Zastihnout Tomáše Berdycha v Česku se rovná téměř zázraku. Většinu roku tráví na cestách a turnajích v zahraničí. A když už zůstane nějaký čas doma, pak většinou přípravou a intenzivním tréninkem v Prostějově. A tak jsme se za ním vydali na kurty a strávili s ním alespoň část dne.
Snídaně, pak rozehřát svaly a hurá na kurty. Tentokrát měl Tomáš na tréninku za parťáka daviscupového kolegu Radka Štěpánka. Dvě hodiny tenisu, až z obou kape pot a mají mokrá trička. Následuje ještě hodina s tenisovým trenérem Tomášem Krupou. Pak přichází chvíle na zasloužený oddych a oběd. Na rozdíl od svých koučů, kteří si pochutnávají na smažené kuřecí kapse s nivou a šťouchanými bramborami, si Tomáš dává rýži s přírodním kuřecím plátkem.
Po jídle má český tenista jen chvíli na "slehnutí" a osobní vyřizování, aby se odpoledne opět mohl věnovat tréninku. Čeká na něj běh, překážky a pořádná porce fyzičky s kondičním trenérem Davidem Vydrou. A pak je tu konečně čas na rozhovor pro Dietu.