Říjen 2013

10 nejkrásnějších míst světa, která musíte vidět, než zemřete

28. října 2013 v 11:04 | Paula |  Jak jde čas ...

10 nejkrásnějších míst světa, která musíte vidět, než zemřete

Včera | Autor: Pavel Brukner | Rubrika: Zábava

Vybrali jsme deset nádherných míst po celém světe, které vás doslova dostanou... Tak pokud přemýšlíte, kam se třeba vydat na přáští dovolenou, tady máte několik tipů...


1. Národní park Göreme, Turecko

Doslova jako z pera J. R. R. Tolkiena působí tisíce věžovitých útvarů sopečného původu tyčících se do výšky desítek metrů, z nichž eroze učinila jeden z nejbizarnějších koutů Turecka. Památka nacházející se v centru země v turecké Cappadocii je ovšem jedinečná nejenom z geologického, ale také antrolopologického hlediska.
Díky poddajným vlastnostem měkké sopečné horniny je park kronikou prastarého lidského osídlení a také jeho umělecké činnosti staré několik ticícovek let. Důmyslná síť podzemních obytných prostor, svatyní, stájí či skladů sloužila Řekům, Peršanům či později byzantským Řekům, labyrint podzemních prostor sloužil rovněž jako útočiště i prvním křesťanům pronásledovaným Římany. Nejlepší pohled na národní park umožňuje výlet horkovzdušným balonem.

2. Pobřeží na Pali, Havajské ostrovy

Podle mnohých vůbec nejkrásnější pobřeží na světě se nachází na nejdéle obydleném z havajských ostrovů Kaua'i. Přestože je Havaj nefalšovaná Amerika, tento kousek panenské přírody dodnes neprotíná dokonce ani silnice a návštěvník je nucen ocenit ho buď z lodě, anebo vrtulníku. Co ovšem uvidí, je naprosto jedinečný zážitek! Útesy se vyznačují bizarními barvami i tvary, pobřeží je protkáno kaskádovitými vodopády, strmé vrcholky střídají hluboké rokle... Protože je v poslední době místo až příliš exponované ruchu turistických helikoptér, existují snahy o jeho zrušení anebo omezení. Těch, kteří zaplatí za to, uvidět ráj na zemi, je stále dost.

3. Solná pláň Salar de Uyuni, Bolívie

Největší zásobárna soli na světě se nachází v jihozápadní Bolívii v nadmořské výšce 3600 metrů. Jde o pozůstatek čtyřicet tisíc let starého solného jezera rozkládajícího se dnes na ploše téměř 11 000 kilometrů čtverečních. Samosebou ho Bolivijci využívají k těžbě soli, ročně se jí zde vytěží kolem 25 000 tun! Pláň je samozřejmě turisticky exponovaná, návštěvníci mohou bydlet v hotelu postaveném ze soli, pocit z jízdy autem nekonečnem je nepopsatelný!

4. Hora svatého Michaela, Francie

Jeden z divů Normandie a právem památka chráněná UNESCO. Původně žulový ostrov byl s pevninou spojen náspem teprve v roce 1897. Na jeho vrcholu se nachází někdejší benediktinské opatství, jinak je hora plná turistických lákadel a je po Paříži druhým nejnavštěvovanějším místem.

5. Santorini, Řecko

Z ostrova Théra, který přibližně v roce 1630 př. n. l. zničila mohutná sopečná erupce, zbyly jen jeho obvodové části. Na nich vzniklo osídlení, jež sem přitahuje statisíce turistů ročně. A právem!
Největší santorinská města Fira a Oia jsou vystavěna na vysokém skalním ostrohu a ve svých křivolakých uličkách skrývají vše, co návštěvník může potřebovat, od ubytování po stravování. Ostrov má vlastní letiště, mnoho turistů však volí raději loď a dopravu lanovkou anebo na oslech směrem vzhůru do města. Pláže s tmavým pískem se bohužel nacházejí trochu z ruky...

Fotogalerie10 fotografií
Národní park Göreme, TureckoPobřeží na Pali, Havajské ostrovySolná pláň Salar de Uyuni, Bolívie

6. Ledovec Perito Moreno, Argentina

Odpověď na otázku, jestli je možné v Jižní Americe vidět ledovec, přináší jeden z nejstarších argentinských národních parků Los Glaciares nacházející se nedaleko hranic s Chile. Masa ledu o celkové rozloze 250 km2 je třetím největším rezervoárem pitné vody na planetě a na rozdíl od ostatních patagonských ledovců se neustále zvětšuje. Proč, to vědci ještě nerozluštili. Pro návštěvníky parku je mnohem důležitější věc to, že si na ledovec mohou doslova sáhnout.
Zájemci o jedinečný zážitek si vybírají buď kratší, zhruba hodinovou exkurzi po ledovci, anebo delší, pětihodinovou. K zapůjčení jsou na místě dokonce mačky.

7. Duhové hory, Čankje Dansia

Severozápad Číny je především kvůli nepříznivým přírodním podmínkám řídce obydlen lidmi, o to větší přírodní divy však skrývá. Čínská provincie Kansu se může pochlubit tak zajímavým jevem, až ho mnozí připisují spíš Photoshopu nežli přírodě. Asi třicet kilometrů západně od města Čankje se na rozloze přibližně tří set kilometrů čtverečních nachází barevný div přírody, který za desítky milionů let vykouzlil pískovec, minerály a voda. Oblast byla ještě donedávna turisticky zcela nepolíbená, teprve za posledních pár let zde bylo vybudováno několik tras poskytujících úchvatné pohledy na barevnou krásu hor. A stavba dalších neustále pokračuje.

8. Ostrov Sokotra, Jemen

Jedno z nejzajímavějších míst na planetě Zemi se nachází asi čtyři sta kilometrů jižně od Arabského poloostrova. Ostrov Sokotra, nazývaný klenot biodiverzity, má rozlohu přibližně 3,5 tisíce km2, žije na něm téměř starověkým způsobem života padesát tisíc místních obyvatel a ti jsou obklopeni tak neuvěřitelnou fl órou, že výlet na ostrov by se dal přirovnat k cestě v čase anebo alespoň na jinou planetu. Nachází se zde více než tři stovky druhů rostlin, které se nedají nalézt nikde jinde na světě. Ještě nedávno byl ostrov turistům zapovězený úplně, nyní sem létají letadla.

9. Klášter Taktsang, Bhútán

Jednou z mála zemí světa, která si úzkostlivě chrání svou kulturu, je Bhútán. Jeho symbolem je buddhistický klášter Taktsang (Tygří hnízdo) ležící v tříkilometrové nadmořské výšce na hraně osm set metrů vysokého skalního ostrohu. Vstup do kláštera je možný pouze praktikujícím buddhistům na základě zvláštního povolení, podobně složitá je i návštěva samotné země, kam je i dnes takřka nemožné přijet individuálně.

10. Plitvická jezera, Chorvatsko

Tenhle kout nádherné chorvatské přírody má s Českem společného víc než jen tisíce Čechů, kteří sem každoročně zavítají. Založení zdejšího národního parku (1949) měl na svědomí český farmaceut a chemik Gustav Janeček, který stál rovněž u zrodu Společnosti pro úpravu a zvelebení Plitvických jezer a okolí. Soustava šestnácti jezer navzájem propojených vodopády není zdakeka jedinou plitvickou zvláštností. V okolí jezer se rovněž vyskytují desítky druhů endemických rostlin, část národního parku není z důvodu ochrany přírody přístupna veřejnosti vůbec. Park je od roku 1979 pod ochranou UNESCO.
Článek vyšel v časopise FORMEN

Recept na rodinnou pohodu. Proč je někdy tak těžké vyjít se svými nejbližšími?

28. října 2013 v 10:55 | Paula |  Partnerské soužití

Recept na rodinnou pohodu. Proč je někdy tak těžké vyjít se svými nejbližšími?

Včera | Autor: Ivan Brezina | Rubrika: Sex a vztahy

Na první pohled to připomíná recept na bábovku: všichni tak nějak tušíme, že by měla obsahovat mouku, žloutky a cukr. Když ale připálíte bábovku, zasmradí vám to byt nejdéle na půl dne. S připálenou pohodou to bývá horší.


Recept na rodinnou pohodu. Proč je někdy tak těžké vyjít se svými nejbližšími?


Klíčová potíž s rodinnou pohodou spočívá v tom, že pro každého představuje něco jiného. Třeba jen trávení volného času. První rodiče v neděli vezmou děti do nákupního centra, kde se s nimi pak procházejí a kupují všechny ty lesklé věci, které viděli v televizi.

Druzí rodiče zabalí bágl a vyrazí s potomky na horskou túru, aby se vystavili vichru, dešti, zimě a další podzimní slotě.

Třetí rodiče zapálí gril a cpou všem břicha krkovičkou a kuřecími křídly, dokud zmoženi neusnou.

Nic z toho nekritizujeme ani nechválíme - každý z nás si zaslouží pohodu dle svého gusta. Problém nastává až v případě, že jeden člen rodiny svou vizí terorizuje ostatní.

Povinná broučkařská výprava

Příkladem může být vášnivý sběratel brouků, který svému koníčku podřídí vše. Jeho nešťastná rodina pak o víkendech obráží všechny lokality výskytu otcovy milované čeledi. V autě poslouchá přednášky o metodách sběru, smrcení a preparace a učí se rozeznávat jemné rozdíly v odstínu krovek, podle kterých se jednotlivé druhy žoužele určují.

Pro otce je vrcholem rodinné pohody chytit brouka, kterého ještě nemá. Takový "terorista" ignoruje prosby o nedělní návštěvu hradu nebo dovádění v aquaparku. Střevlíky cpe manželce a dětem tak dlouho, až od něj utečou. "Vize pohody nemusejí být vzájemně kompatibilní," shrnuje kouč Aleš Kalina. "Většinou se ale dá domluvit konsenzus: jeden víkend brouci, druhý grilování, třetí hrad."

Ideální je, když se vize pohody u partnerů protnou i přesto, že jiným připadají podivné. Představte si, že jste pivař, který volno nejraději tráví v hospodě. Aleš Kalina takového klienta měl. Objížděl minipivovary po celé republice a jeho snem bylo uvařit si vlastní pivo. Pro naprostou většinu žen by byl "nepoužitelnej". Kdyby si ale našel spřízněnou duši, znali by všechny sládky v republice, neustále by byli lehce opilí… Šťastně by sdíleli svůj svět pivní pohody. Co by za to většina českých rodin dala?

Že vám to připadá asociální? Představte si vášnivou milovnici seriálů. Taková žena zná nazpaměť všechny díly Rodinných pout, Ordinace v růžové zahradě i Šeherezády. Zdánlivě tím nikomu neškodí. Kromě manžela, se kterým v době vysílání seriálu nejen nikam nechodí, ale ještě ho nutí dívat se s ní. Pro většinu mužů je to horší představa než noční můra z Elm Street. Když si ale závislačka na virtuálních citech najde milovníka pokleslých žánrů, seriálového režiséra nebo invalidu, který nemůže vstát z postele u televize, zavládne jim doma pohoda.

Skoro žádný problém nezačíná ve vnějším světě, ale v naší hlavě. Typickým příkladem jsou rodinné finance - oblast, která může domácí pohodu rozvrátit jako nic jiného. Většina hádek se vede právě o to, jak zacházet se společnými penězi.

Do hry tu vstupuje mediální programování naší mysli a patologické emoční vzorce, které nás ovlivňují mnohem víc, než si myslíme. Nejde o absolutní nedostatek peněz, ale náš pocit, že musíme něco vlastnit. MUSÍME! Viděli jsme to přece v reklamě, a navíc to už mají přátelé a sousedi.

Pokud propadnete virtuálním pseudopotřebám, začnete si půjčovat na dovolenou v Thajsku a vánoční dárky. Můžete pak končit v dluhové pasti, která domácí pohodu rozleptá podobně jako hydroxid sodný nové parkety. Jejím hořkým obrazem je bezdomovec s iPhonem - virtuální pseudopotřebu si ukojil na úkor potřeby skutečné a jako bonus přišel i o partnerku.


Ponožky, jež spustily bouři

Pokud je lidská psychika ve vztahu uspokojena v důležitých základních věcech, dokáže ignorovat nepodstatné prkotiny. Když si povídáte s partnerkou, projevujete jí lásku a ještě třeba nosíte domů hromadu peněz, nejspíš vám nebude vyčítat ponožky hozené pod stůl. Když ale její základní očekávání neplníte, stanou se banální ponožky spouštěčem.

Partnerka si na vás pak "vylije" všechnu zlobu, která se v ní půl roku hromadila. "Rodiče nás kdysi naučili jít na záchod a nekálet si do kalhot," vysvětluje Aleš Kalina. "V psychické hygieně nás ale bohužel nikdo nevyškolil. Takže si klidně celá léta kálíme do duše. Jak pak chceme vytvářet pohodu, když jsme uvnitř plni špíny?"

Zaneřáděná duše se často projevuje na tak nečekaných místech, jako je výchova dětí. Otec jim něco zakáže, ale matka to povolí (a naopak) - na just, aby se otci pomstila za dlouhodobou vztahovou nepohodu. Svou ublíženost si vykompenzují přes dítě: "Jsem na tebe naštvaná, takže Pepíčkovi na just dovolím hrát si se sirkami ve stohu a dráždit kobru bosou nohou!"

Děti neomylně vycítí, když jsou rodiče ve výchově nesvorní. Časem to z nich vychová manipulátory, kteří budou v dospělosti u svých partnerů podvědomě hledat skulinky, jak je dostat tam, kam potřebují.

A pokud je otec pánovitý despota a matka hysterka a nevěrnice, děti to od nich okoukají taky. Rodinná nepohoda se tak stává "memem" - kulturním obrazcem, který se jako virus přenáší napříč generacemi. Doma se chováme tak, jak se tam chovali naši rodiče, kteří se to naučili od svých rodičů...

"Skoro na všechno dnes musíme mít povolení," říká Aleš Kalina, "na řízení auta, na chytání ryb, na opravy zásuvek… Jen na plození dětí povolení nepotřebujeme. Děti může mít kdejaký negramota, blázen a kriminálník. A co se jim pak předává? Ten bordel, který mají v hlavě otec s matkou!"
Výsledná pachuť pak rodiče i děti pronásleduje celé dny a často i celé roky. Zasahuje nás tam, kde jsme nejzranitelnější - v našem domově, v intimním útočišti před světem. Tohle přirovnání potvrzuje i Aleš Kalina, podle něhož si rodinnou pohodu můžeme představit jako dům. Tahle složitá struktura se spoustou důležitých součástí musí mít základy, stěny, střechu… Při řešení havárie rodinné pohody proto Kalina doporučuje začít analýzou defektů.

"První rozpor může být diskusní - neumíme si povídat o důležitých tématech. Nebo si nemusíme rozumět v sexu. Pohodu mohou narušovat i spory o výchovu dětí, o finance, trávení volného času, vztahy s tchyní…"

Praštit, přiškrtit, bodnout

Výchozím bodem rodinné pohody je ale otázka, jestli je dvojice vůbec vzájemně kompatibilní. Pro její zodpovězení vypracoval Kalina pomůcku, které říká "kanály lásky". Když sledoval, jak vlastně mezilidské vztahy fungují, zjistil, že si každý partner pro sebe určuje, co je pro něj ve vztahu důležité.

Už když se s někým seznamujeme, náš mozek podvědomě vyhodnocuje, jestli by to s ním šlo, nebo ne. Kanály lásky, kterých je více než třicet, si můžeme představit jako hudební ekvalizér se stupnicemi od nuly do deseti. Jeden potenciální partner má sex na devítce, ale komunikaci jen na trojce, druhý má finance na pětce, ale inteligenci na osmičce, třetí má vtip na sedmičce, ale krásu na pětce…

A aby to nebylo tak jednoduché, kanály lásky se v průběhu vztahu mohou "rozštelovat". Do původně skvělého vztahu to vnese nesoulad. "Když nám důležité věci fungují, ale na prkotinách nejsme schopni se shodnout, jsou dvě cesty, co s tím," říká kouč.

"První je hledání konsenzu. Manželka mi třeba vyčítá, že chodím domů pozdě. Pak založíme domácí ústavu, ve které se zavážu, že třikrát v týdnu dorazím v pět. Za nedodržení ústavy se předem stanoví trest: třeba že manželku pozvu na večeři. Ústava odstraní hádky, místo kterých pak prostě jen dostávám trestné čárky."

A když taková ústava dlouhodobě nefunguje nebo se jí jeden z partnerů vysměje? Znamená to, že mu ten druhý nestojí za snahu, čímž pár spěje k rozchodu. Může to ale skončit i "domácí zabijačkou", což je termín běžně užívaný kriminalisty.

Co udělá člověk, který ve vztahu nemá pohodu a je dlouhodobě nepochopený? Někdy se prostě neudrží a partnera nebo partnerku něčím praští, přiškrtí nebo bodne. Útok se tak může stát paradoxním důkazem lásky: "Všimni si už konečně, že tě potřebuju!" Jenže za mřížemi si už útočník moc rodinné pohody neužije...

Útěk před pohodou

V naší rodině se zatím nevraždíme. Z několika cest po jihovýchodní Asii jsme si přivezli buddhistické poučení, že štěstí už z principu nemůže být setrvalý stav. Platí to i pro rodinnou pohodu, která nastává jen ve vzácných okamžicích absence nepohody. I když nám to doma celkem funguje, nepohoda se do našich životů neustále tlačí.

Třeba pekelný měsíc září. Manželka je učitelka, takže v září se vrací z práce totálně přepracovaná a podrážděná. Naše dvě děti se seznamují s novými kantory, předměty a kroužky. Jsou na tom jako manželka. Výsledkem je peklo, ve kterém je pohoda rozbodána ohnivými vidlemi všeobecné entropie.

Ničitelem rodinné pohody paradoxně může být i přehnaná snaha o její vybudování. Už před sto lety si toho všiml Jaroslav Hašek v povídce Šťastný domov. Stejnojmenný časopis čtenářkám radí, jak učinit každou domácnost spokojenou.

Manželka hrdiny povídky všechny rady puntičkářsky dodržuje: "Dle pokynů obsažených v posledním čísle Šťastného domova voskem a solí snažila se vyčistit rez na cihličce, kterého tam nebylo. Namočila mně suché boty do petroleje, aby změkly, polila si ruce inkoustem, aby mohla šťávou ze zralých hroznů skvrny odstranit, a sháněla se po červeném víně, poněvadž chtěla zkusit, zdali opravdu zmizí skvrny po červeném víně z prádla, když se toto namočí na den do kyselého mléka.

Nato natřela koš na prádlo bílou fermežovou barvou, nesla ho kolem mých černých šatů a plna radosti se vrátila se zprávou, že ihned napíše dotaz redakci Šťastného domova, jakým způsobem zmizí bílá fermežová barva z černých šatů." Není divu, že před takovou záplavou rodinné pohody hrdina povídky nakonec utekl až kamsi do Turecka. Všeho moc škodí…

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Epidemie rozchodů aneb Proč zrovna já mám černého Petra?!

23. října 2013 v 19:42 | Paula |  Partnerské soužití

Epidemie rozchodů aneb Proč zrovna já mám černého Petra?!

Dnes | Autor: Jeroným Klimeš | Rubrika: Sex a vztahy

Tak jsme si řekli, že to budeme dělat lépe než naši rodiče. Co? Přece že budeme mít lepší vztahy, lépe budeme vychovávat děti, že prostě budeme mít lepší život. Jak to, že je to celé spíš naopak? Dokonce ani ta sexuální revoluce není, co měla být! Kde soudruzi z NDR udělali chybu?


Epidemie rozchodů aneb Proč zrovna já mám černého Petra?!

Celý marxismus-leninismus byl posedlý iluzí: Poručíme větru, dešti a vybudujeme svět bez hladu! Tehdy, v 19. století, to byla utopická myšlenka. "Svět bez hladu? Kdo to kdy viděl?!" Jenže tuto metu se nám podařilo překonat. Dnes i bezdomovci jsou obézní. Iljiči i Vláďovi by vypadly oči z důlků. Dnes jí i ten, kdo nepracuje! S tímto se okamžitě objevila otázka: "Dobře, hlad je na lopatkách. Co dál?"

Bez velkého rozmyslu se začaly hledat ty oblasti, kde se ještě cítíme nepříjemně. Ať je to přemáhání v neuspokojivých vztazích, nebo sexuální zdrženlivost. Začalo hledání příjemného světa bez limitů. Laická psychologie vytváří iluzi, že každé trauma opravíme.

Umělé oplodnění s antikoncepcí nalhává, že i plození dětí máme pod kontrolou. Plastická chirurgie jako by popírala stárnutí. Komunismus odnesl čas, ale přetrvala iluze: "Poručíme větru, dešti, ovulaci, též i smrti." Opět se ukázalo, že ne my budeme diktovat přírodě, co má dělat, ale naopak stále jsou to přírodní zákony, které nám budou dávat limity.

Přísaha na příjemné pocity vedla k přesvědčení, že vztahy stojí a padají s citovou láskou. Bohužel to má asi tolik logiky jako přesvědčení, že když budu jíst vitaminy, nemohu onemocnět. Zdraví závisí na desítkách faktorů, vitaminy nestačí. Ani vztah nedrží na jednom silném laně citů, ale na mnoha tenkých nitkách. City jsou jen jedna nitka.

Málokdo si připustí, že výrok "Naše láska všechno vydrží" má záruční lhůtu 4 roky. Za tuto dobu se rozpadne 50 % přechozených vztahů (společně bydlící bezdětní). Tento fakt zkouší dnešní generace plošně ignorovat a zase se diví, že příroda je silnější lásky. Jenom blázen by si do projektu na 4 roky pořídil společnou hypotéku na 30 let. Přesto se to dnes běžně děje.

Nerespektování vývojového cyklu vztahů stojí za většinou rozpadů bezdětných párů. Evoluce si prostě zamilovala děti, proto ty fungují jako konzervant vztahů. Jako zavařovací sklenicí nezachráníme shnilé ovoce, tak dětmi nejdou zachránit vztahy, které od začátku za moc nestály. Ale pokud máme krásný vztah, musíme se včas rozhodnout - buď ho dětmi "zavaříme", nebo necháme shnít v přechozeném vztahu. S počtem dětí roste stabilita vztahu, tedy optimální počet jsou 3-4. Větší počet již vede k přetížení rodiny.

Přechozený vztah znamená občasné mimovolní zamilování, úvahy, zda dotyčný je ten pravý, situační nevěry… Výsledkem není rodina, ale rozchod a ztráta iluzí. Pak se ale přemrštěné nároky nesníží, ale často zvýší. "Když už vztah, tak jedině kvalitní, aby odpovídal tomu, co nabízím."

Ale na seznamkách lidé zapomínají, že nemají moc co nabídnout. Sami jsou jen recykláti, kteří se přebírají v secondhandových inzerátech a diví se: "Řekni, kde jsou ti Bajajové/Bardotky?" To, s čím se včera rozešli s vidinou lepších zítřků, nacházejí dnes v bleděmodrém na seznamkách… Ty se stávají jejich domovem často více než na pět let.

Na náledí i větrem ošlehaní motorkáři jedou pomalu a nenapadne je jezdit po předním kole. Dnes je vztahové náledí a rozvést se je snadné jako lusknutí prstů. V pátek se pohádají, v pondělí bydlí každý jinde. Přesto ve vztazích kupodivu lidé nejedou nijak opatrně. Naopak, stále následují svou žízeň, nevázají se, odvazují se, pak se diví...


Ve vztahu nesmíme zapomínat na vzájemnou úctu (i kdyz jsme v krizi, držíme jazyk za zuby, jsou témata, o kterých se s partnerem raději nebavíme, muži musejí krotit svuj ironický ostrovtip, ženy pak chronické vyčítání a přehrávání starých křivd).

V neposlední řadě jde ve vztahu o ideologické nastavení (jak to, ze když on si domluví s ženou návrat v 17.00, je ve 21.30 doma jako na koni, leč bez omluvy a s poznámkou: Co hysterčíš?). To není o dovednostech, protože vidíme, ze včas přijít umí, kdyz chce. To je o hodnotách, kde má muž rodinu a ženu položenou ± ve výše zmiňovaném případě bych tipoval, že tam, co popeláře. Jinými slovy, vztahy je třeba budovat celým člověkem. Celým svým srdcem, celou silou a celou svou myslí.

Je třeba si nastavit hodnotový systém i programové prohlášení, ke kterému se přihlašujeme zpravidla při svatbě. Ano, na začátku si musím rozhodnout, jestli chci volné vztahy a promiskuitní život, nebo stabilní rodinu. Obojí se moc nerýmuje, nebál bych se říci, že se to přímo az tluče.
Ideologická příprava na prorodinný světonázor samozřejmě nefunguje u starých psů, kteří se novým kouskům jen nesnadno učí. Začít se musí již v dětském věku a je nejlepší, když tuto labutí píseň o kráse funkční rodiny zpívají dětem v manželském dvojzpěvu oba rodiče: To bylo tenkrát na ostrove Capri za vodou v rákosí.


Článek vyšel v časopise Moje Psychologie



14 rostlin do kanceláře, které prospějí vašemu zdraví (pokrač.)

18. října 2013 v 21:08 | Paula |  Zdraví

11. Tlustice: naprosto bez starostí

Tlustice (Crassula) pochází z Jižní Afriky a Jižní Ameriky. V přírodě dorůstá až několika metrů jako strom, jako hrnková rostlina roste jen velmi pomalu, zato je nezdolná.
Má ztlustlé, dužnaté listy, dobře snáší suchý vzduch, přímé slunce i půdu chudou na živiny. Jediné, co nemá ráda, je voda stojící v misce pod květináčem. Občas ji zalijte a víc se nestarejte.

12. Zamioculcas: módní solitér

Zamiokulkas je vyhledávaná módní rostlina s dužnatými stonky a tmavě zelenými listy. Vyjímá se ve vyšších nádobách a aby vynikl, potřebuje prostor. Daří se mu takřka kdekoliv (určitě ho znáte z obchodních center, která často zdobí) a je velmi nenáročný na péči. Snese spíše více sucha než vláhy, a tak jedinou zásadou, kterou by se pánové měli řídit, je nepřelévat.

rostliny_16.jpg
Lesklé listy jsou příjemné na dotek i na pohled

13. Exotický banánovník

Značně odolnou pokojovou rostlinou je i banánovník (Musa). Pokud má k dispozici dostatek vláhy a netrápí ho příliš suchý vzduch, daří se mu i v kanceláři. Odměnou za péči vám bude vysoce dekorativní rostlina, která dýchá exotikou a zvlhčuje vzduch.

14. Vodomilná pachira

rostliny_17.jpg
Zapletení tří rostlin působí zajímavě

Unavené oči osvěží Pachira aquatica s propleteným kmenem. Její domovinou jsou delty řek a mokřady Jižní Ameriky, a tak během vegetačního období vyžaduje bohatou zálivku a nejlépe se jí daří na světlém stanovišti.


14 rostlin do kanceláře, které prospějí vašemu zdraví

18. října 2013 v 21:07 | Paula |  Zdraví

14 rostlin do kanceláře, které prospějí vašemu zdraví

16. 10. 2013 |
14 rostlin do kanceláře, které prospějí vašemu zdraví
Pokud trávíte většinu svého pracovního života v kanceláři, neměla by ve vašem okolí chybět zeleň. Je dokázáno, že rostliny čistí vzduch a zvyšují jeho vlhkost, absorbují škodlivé látky, tlumí hluk, odbourávají podráždění očí i bolest hlavy a v neposlední řadě mají relaxační a estetické účinky.
Abyste měli jednodušší výběr, nabízíme vám několik tipů na hrnkové rostliny vhodné do kanceláří a škol, které dosahují nejlepších výsledků, co se odolnosti vůči škůdcům, schopnosti odstranit chemické látky z ovzduší a nároků na pěstování týče.

Zelené tipy pro zdravý interiér: rostliny s nejlepšími účinky

Do vstupních hal kancelářských budov, hotelů, sportovních, nákupních center, ale i prostornějších místností v samotných interiérech jsou vhodné palmy. Připomínají exotiku vzdálených zemí, vytvářejí pozitivní atmosféru a pocit zabydlenosti.

1. Užitečné palmy

Mezi ty s nejlepšími vlastnostmi patří Phoenix roebelenii, Chamaedora seifrizii,Chrysalidocarpus lutescens a Rhapsis excelsa. Optimálním místem pro palmy je světlé, ale ne přímo slunečné stanoviště.
Datlovník zakrslý (Phoenix roebelenii) je jedna z nejlepších palem na pohlcování pokojových imisí a nebezpečného xylenu. Dorůstá sotva do výšky dvou metrů, její listy jsou až dva metry dlouhé a složené z velmi úzkých, pravidelně zpeřených lístků.
Datlovník se dobře přizpůsobí prostředí, nevadí mu ani nedostatek světla. Vyžaduje vyšší teploty, dostatečnou zásobu vody a v létě občas přihnojení.Chamaedorea seifrizii dodává do vzduchu potřebnou vlhkost. Oceníte ji tak zejména v zimních měsících, kdy topení nepříjemně vysušuje vzduch.

rostliny_1.jpg
Palmy v člověku vzbuzují představu dovolených

Ze škodlivých látek napomáhá odstraňovat hlavně benzen, formaldehyd a trichlorethylen. Elegantní trsnatá palma dorůstá do výšky kolem tří metrů a je charakteristická tenkými zelenými kmínky s řídkými páry tmavě zelených listů.
Chrysalidocarpus lutescens výborně pohlcuje chemické toxiny, navíc ještě dobře vypadá. Palma s žlutavě bambusovými kmínky a elegantními listy pochází z Madagaskaru, je nenáročná na prostředí a prospívá jí vyšší vlhkost vzduchu.
Rhapis excelsa je nenáročný na pěstování v interiéru a rovněž dobře pohlcuje škodlivé látky. Roste pomalu, takže v nádobě vydrží řadu let bez přesazení.

rostliny_4.jpg
Jejich pěstování zvládne i začátečník

2. Oblíbená dracéna

Dracaena patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny, a to zejména kvůli exotickému vzhledu a nenáročnosti. Hodí se do velkých budov, kancelářských prostor i škol. Vhodné jsou například dracény skupiny deremensis s širokými pruhovanými listy.

rostliny_5.JPG
Dracéna patří už mnoho let k nejprodávanějším druhům

Při zálivce dbejte na to, aby květináč nestál nikdy ve vodě a kořenový bal nikdy úplně nevyschl, v létě rostlinu pravidelně přihnojujte a roste. Interiéry kanceláří osvěží i další odrůdy - např íklad 'Massangeana' nebo 'Song of India'.

rostliny_6.jpg
Panašované rostliny jsou vzhledově zajímavé

3. Nenáročný břečťan

Břečťan po pínavý (Hedera helix) se pěstuje v mnoha varietách, které se od sebe liší velikostí, tvarem a především barvou listů. Všeobecně lze říci, že zelenolisté kultivary rostou dobře ve stínu a chladnu, pestrolisté na světle a v teple.
Rostliny se snadno adaptují na rozličná prostředí a ocení častější rosení. Rostou poměrně rychle, a proto odborníci doporučují pravidelné zaštipování - rostlina se pak rozvětví a rozkošatí. Díky nízkým nárokům na péči je vhodná i pro pěstitele začátečníky.

4. Rozmanité fíkusy

Fíkusy pomáhají čistit vzduch a jsou dobře odolné vůči škůdcům. Vyhledávané jsou i díky své rozmanitosti. Mohou být převislé, popínavé, stromkovité, s velkými či drobnými listy. Celkem jich roste na světě kolem dvou tisíc druhů, z toho šest set v tropech - nejvíce v Indii, Malajsii, v Africe a v jižní Evropě.

rostliny_7.jpg
Fíkus, to je klasika. Může ale vypadat i netradičně

Velmi nenáročný je Ficus lyrata - ten má listy houslovitého tvaru, roste vzpřímeně a snáší světlo i polostín, takže je vhodný i do menších kanceláří. Stačí ho čas od času zalít.
Z hlediska schopnosti odstraňovat z ovzduší škodlivý formaldehyd je z fíkusových rostlin nejlépe hodnocen Ficus elastica. Kromě pozitivních účinků na ovzduší je to velmi dekorativní rostlina, která se krásně vyjímá v květináčích, mísách a velkých nádobách.
Do kanceláře si pořiďte například Ficus binnendijkii 'Alii'. Prospívá mu pokojová teplota a pravidelná zálivka - v létě dvakrát, v zimě jen jednou týdně - ale pozor, nikdy by neměl stát ve vodě.

5. Lopatkovec zvlhčí vzduch

Lopatkovec (Spathiphyllum) se uplatní vždy, když hledáte vhodnou rostlinu do interiéru. Velké lesklé listy a bílé květy tvoří ozdobu této tropické rostliny pocházející z Kolumbie a Venezuely. Květy vyrůstající vzpřímeně na dlouhých stopkách vydrží velmi dlouho.
Obdivovat je můžete takřka celoročně. Díky své zásobárně vody je vhodný k osvěžení vzduchu. Jsou mu vlastní i jiné kvality, které z něj činí jednu z nejoblíbenějších interiérových rostlin.

rostliny_8.jpg
Lopatkovec se vám při dobré péči bohatě rozroste

Je výborný v pohlcování alkoholu, acetonu, trichlorethylenu, benzenu a formaldehydu. Bude spokojený v interiérech s pokojovou teplotou a snáší i hůře osvětlená stanoviště.

6. Žíznivé kapradiny

Kapradiny patří k jedněm z nejstarších rostlin na Zemi. Ledviník ztepilý (Nephrolepis exaltata) funguje v kancelářském prostředí jako výborný pohlcovač škodlivých imisí, zvláště formaldehydu. Do vzduchu naopak přidává životadárnou vláhu.
Nemá květy, o to větší péči však vyžadují jeho listy. Aby vydržely svěží, je nutné rostlinu pravidelně zalévat a rosit, jinak brzy zhnědnou a odpadnou. Prospívá mu teplota kolem osmnácti stupňů, vysoká vlhkost vzduchu a světlé místo bez přímého slunečního záření. Stejně jako ostatní kapradiny je velmi citlivý na přeschnutí kořenů.
V kanceláři se budou skvěle vyjímat i Cyathea se zpeřenými listy, stromová kapradina Dicksonia nebo Blechnum gibbum. Vyžadují podobné pěstební podmínky jako ledviník, jen Dicksonia není tak náročná na zálivku - postačí vzpomenout si na ni dvakrát týdně.

Květiny pro práci bez stresu

Při vybírání rostlin do kanceláře nezapomínejte ani na své oblíbence. Ty sice nemusejí mít tak výborné výsledky v čištění kancelářského klimatu, zato skvěle působí na lidskou psychiku. Zbavují stresu, přináší pocit radosti, uklidnění a harmonie, který během práce všichni potřebujeme.
První tři místa žebříčku nejprodávaněj ších hrnkových rostlin nizozemských květinových aukcí zaujímají kvetoucí hrnkové rostliny - Phalaenopsis, Anthurium a Kalanchoe. Ne náhodou: kvetoucí zeleň je vítaným oživením interiérů a estetickou dekorací. Náladu povzbudí i pestrobarevné bromélie.

7. Phalaenopsis: pěstování je snadnější, než byste čekali

Tato orchidej se velmi snadno pěstuje a zdobí ji nádherné květy. Většinou jsou bílé nebo růžové, ale existují i hybridy s barevnými skvrnami, kropením nebo okraji. Rostlinu zdobí i oválné kožovité listy a stříbrné kořeny - ty nechte volně růst a dopřejte jim přístup světla.

rostliny_10.jpg
Phaly se často používají jako elegantní dárek

Substrát v květináči nesmí nikdy zcela vyschnout a zálivková voda nesmí přijít do středu listové růžice. Listy se mají pravidelně rosit. Se správnou péčí může kvést až třikrát do roka. Působí velmi reprezentativně.

8. Exotické Anthurium

Luxusní vzhled anturií si můžete dopřát i v kanceláři. V nabídce jsou převážně odrůdy s červeně zbarvenými toulci, ale vybírat lze také z méně obvyklých růžových, bílých nebo dvoubarevných variet.
Zejména v létě jsou náročné na zálivku, v zimě se doporučuje zálivku s přihlédnutím k teplotě místnosti omezit, avšak substrát nesmí nikdy vyschnout. Pro pěstování je vhodná pokojová teplota s vyšší vlhkostí vzduchu a světlé stanoviště.

rostliny_11.jpg
Toulce anturií nemusí mít jen červenou barvu

9. Pestrobarevná kalanchoe

Kalanchoe blossfeldiana je populární zejména díky bohatství a pestré škále barev květů. Daří se jí takřka všude, poradí si i se suchým kancelářským vzduchem a ani přímé sluneční světlo pro ni není žádný problém. Minimální doba květu je pět týdnů.
Výhodou je i jednoduchá péče - listy rostliny samy naznačují, že rostlina nepotřebuje příliš vody. V létě ji zalévejte střídmě, v zimě udržujte skoro v suchu. Nejžádanější jsou červeně, růžově, žlutě a bíle kvetoucí kultivary.

rostliny_12.jpg
Kolopejka se pěstuje spíše jako sezonní rostlona

10. Veselé bromélie

Guzmania, Vriesea a Tillandsia - to jsou tři nejoblíbenější bromélie. Sluší jim barevné květináče, pak jsou opravdovou vzpruhou pro oči. Prospívat budou v místnostech s vlhčím vzduchem, dostatkem světla a teplotou nad dvacet stupňů Celsia.
Guzmánie mají poměrně široké listové růžice a zdobí je barevné listeny. Vríseje jsou charakteristické štíhlým plochým květem a pruhovanými listy. Tillandsie okouzlují růžicí jemných listů a výrazným květenstvím.

Nenároční společníci

Na rostliny by se nemělo zapomínat ani v čistě mužských pracovních týmech, jen je dobré vybírat ty s nižšími nároky na péči. Pánům budou vyhovovat například tlustice, na pohled je zaujmou Zamioculcas nebo Pachira a nové síly po náročném pracovním dni načerpají pod listy banánovníku (Musa).


Jak dopadnou volby a co nás čeká příští rok? Odpovídá kartářka Dagmar Kludská

9. října 2013 v 12:22 | Paula |  Jak jde čas ...

Jak dopadnou volby a co nás čeká příští rok? Odpovídá kartářka Dagmar Kludská


Včera | Autor: Alena Hájková | Rubrika: Astrologie

Přijít ke spisovatelce, kartářce Dagmar Kludské znamená přijít pro povzbuzení, radu i pro naději. Denodenně naslouchá zajímavým lidským příběhům. Dobře ví, co lidi trápí, snaží se jim vyjít vstříc, najít společnou cestu, ale jak sama Dagmar Kludská říká, nakonec si každý z nás musí pomoci sám.Také nadcházející volby budou podle kartářky rozčarováním, protože to, co lidi očekávají, nepřinesou.


Jak dopadnou volby a co nás čeká příští rok? Odpovídá kartářka Dagmar Kludská


V poslední době, jako bychom se zastavili, vyčkáváme, co se bude dít. Na co všichni čekáme?

Lidé jsou celkově nespokojení. S politickou situací, v zaměstnání a sami neví, kam patří. Polovina národa má velmi nízké platy, žijí na hranici chudoby a nemají žádnou pozitivní perspektivu. Mnozí se upnuli k loňskému magickému datu 21. 12. 2012, a když se nic zásadního viditelného nestalo, byli zklamáni.


Letos jsme v roce Hada, což je nedůvěra, faleš, hledání ideálů. Lidé si závidí, jsou celkově zmatení. Dennodenně od lidí, kteří mě navštíví, aby si přišli pro radu, světlo v tunelu, slyším, jak jim to doma neklape. Hádají se, rozvádí kvůli hloupostem, vzájemně si nepomáhají. Stále se honí, aby si ti, co na to mají, koupili to nejlepší, nejnovější.

Prioritou dnešního života jsou materiální hodnoty. Celkově jsou také vůči všemu a všem nedůvěřiví. Rychle touží po změnách. Spíše ženy chtějí změnit partnera, přestože se znají teprve krátce. Jsou ochotny uvěřit již po dvouměsíční známosti krásné pohádce, ve které jsou princové na bílých koních a velké city. Chtějí velkou lásku a opravdové hrdiny. Ti ale neexistují. Člověk by měl být spokojený s tím, co má. To, že měl opravdu hodně, si ale uvědomí, teprve když vztahy, přátelství či rodinu ztratí.


Co očekávají, že najdou ve vašich kartách?

Chytají se karet, protože předpokládají, že se z nich něco zásadního dozví. Hledají návod, nebo očekávají, že přijde nějaké kouzlo, které vše změní. Já je ale změnit nemůžu. Karty napoví, můžou najít směr, ale je již na každém jednotlivci, zda-li vezme osud do svých rukou, nebo si pohodlně počká, zda karty jeho osud vyřeší za něj. Tady musí začít a chtít každý spoléhat především sám na sebe.


Lidi nemají věci domyšlené. Také kriminalita je velká. Samozřejmě, že byla i v minulých dobách, ale ne tak častá a tak brutální. K demonstracím, násilí je donutila ekonomicko-politická situace, která je špatná na celém světě. I ti, kteří by chtěli pracovat, nemají naději a šanci sehnat práci, a tak ztrácejí naději a dostávají se psychicky i finančně do začarovaného kruhu, který může vyústit i v násilích nejen v rodinách.


Dříve ke mně chodili lidi dopoledne. Dnes ne, protože ti, kteří práci mají, se bojí odejít ze zaměstnání, mají strach, že by o ně přišli. Podle mého názoru, práce je dost. Dám vám příklad. Já bydlím kousek od gymnázia na Praze 4 a denně sbírám odpadky po študácích. Bohužel je ale není kam dát, takže je částečně chápu, když je odhodí na zem. Kdyby se zde umístily odpadkové koše, bylo by je kam házet a ti, co by je vynášeli, by už měli práci. Tím chci říci, že se nevytváří již žádná místa pro lidi. Firmy, které již na trhu jsou, chtějí i za malé zakázky velké peníze, což jsem teď zažila při poptávce na opravu našeho plotu.


Jak žijí dnešní mladí lidé, respektive co jim, podle vašich zkušeností, chybí?

Jsem z generace, která uznává rodinu. Dnešní mladí žijí na psí knížku, mají možnost si vyzkoušet, zdali se k sobě hodí, či ne. Ale nakonec se většinou nevezmou. Ženy ve středním věku jsou samy, bez dětí, bez partnera. Založení rodiny záměrně oddalují. Věnují se kariéře, vztahy, rodinu a dítě honí na poslední chvíli. Chlapi se zase nechtějí ženit, jsou rádi, že uživí sami sebe. Vše se posunulo. Často žijí tito mladší raději sami a potom je jejich život nenaplněný, protože nemají komu co předat, nemají radost z dětí, vnoučat a stáří bez blízkých je smutné.

Svět je obrácený naruby, snažím se ty, co mě požádají o radu, výkladem karet povzbudit. Když jim poradím, aby mysleli na to, že je čas na dítě, na vztah a oni poslechnou, mám radost, že moje rady ani já tady na tom světě nejsme úplně zbytečně.


Co podle vás přinesou nadcházející volby?

Nadcházející volby budou překvapením pro všechny. Vyhraje jedna strana, podle mě levicová. Výhra jedné strany bude velká, což je špatně, protože zde nebude vyváženost. Uvidíme, kdo s kým bude ochoten dále jednat a spolupracovat.

Stát vytváří miliardové ztráty, vše, co dělá, je nepromyšlené. Nikoho se neptají, neradí se, neberou si příklad z jiných zemí. Přitom by stačilo poopravit jen něco, to další "okopírovat" a nestálo by to zdaleka tak velké peníze, jaké jsou zbytečně vynakládány tam, kde to není potřeba.

Se současným prezidentem Milošem Zemanem jsem stejně stará. Podle mého názoru to, co dělá, myslí dobře. A že dělá chyby? Nikdo nejsme dokonalý. Osobně bych ale byla raději, kdyby se prezidentem stal kníže Schwarzenberg. Podle mě se vracíme zpátky k totalitě a možná i ke znárodňování. U nás je demokracie mladá. V jiných zemích se buduje desítky, stovky let.


Co nás podle karet a horoskopu čeká v příštím roce?

Příští rok bude od konce ledna, začátku února ve znamení dřevěného Koně, a tak bude snad veselejší. Já jsem optimistka. Kůň je považován za příjemné, rozumné zvíře. Lidé přestanou chtít stále vše měnit, budou více cestovat, přestanou tolik lpět na materiálních hodnotách, budou flexibilnější například v dojíždění za prací, a to i do zahraničí.do zahraničí.


30 vteřin, které zachrání lásku a nic nestojí...

9. října 2013 v 11:08 | Paula |  Partnerské soužití

30 vteřin, které zachrání lásku a nic nestojí...

Včera | Autor: Zdena Líkařová | Rubrika: Sex a vztahy

Pokud má být dlouhodobý vztah šťastný, je třeba na něm každodenně pracovat. Ale kde na to vzít v dnešní době čas a energii? Přinášíme vám proto tipy, jak můžete dát partnerovi třeba i během pouhých 30 sekund najevo, že vám na něm stále záleží.

30 vteřin, které zachrání lásku a nic nestojí...

1. Začněte den dotekem:

Lidé potřebují fyzický kontakt, je to dokonce jedna z našich základních potřeb. A je vcelku jedno, zda je to polibek, přátelské poplácání po zádech, objetí nebo pohlazení po vlasech. Tento přátelský dotek by však měl trvat alespoň 30 vteřin. Odborníci tvrdí, že jakýkoli polibek, trvající více než 5 sekund, má na vztah doslova životodárný vliv.

2. Buďte zvědavá:

Vyhněte se nudnému a stereotypnímu dotazu: Jak jsi se dnes měl? nebo Tak jak to šlo? Ptejte se chytře a konkrétně. Klaďte otázky, které nevyvolávají automatickou a neurčitou odpověď, ale nutí k zamyšlení a vedou k plnohodnotnému rozhovoru. Tím, že budete demonstrovat skutečný zájem o to, co váš partner dělá a prožívá, dokážete, že vám na něm opravdu záleží. Ostatně nezapomínejte, že smyslem dlouhodobého vztahu je právě společné sdílení života.

3. Vzájemně se podporujte:

Rozebírejte s partnerem stresující situace vašeho života. Nejde o to stále si stěžovat nebo stesky poslouchat, ale zvýšit vzájemnou důvěru a jeden druhého podpořit. Nestavte se na stranu partnerova oponenta, i když tušíte, že tentokrát měl pravdu - například sama dobře víte, že váš partner chodí vždycky pozdě. Tím, že se ke kritice partnera nepřidáte, nestanete se jeho nepřítelem, ale parťákem. Zvýšíte tak šanci, že se vám bude i v budoucnosti se svými problémy svěřovat. Posílíte vzájemnou důvěru a partner nebude mít zábrany před vámi projevovat emoce.

4. Projevujte vděčnost:

V dlouhodobém vztahu je velice jednoduché v kterémkoli okamžiku sestavit celý seznam toho, čím vás v poslední době partner rozčílil. Je ale vysoce pravděpodobné, že vám alespoň jedinou věcí v těchto dnech život také zpříjemnil. Zaměřte se tedy na tuto konkrétní věc a to ostatní, pokud nejde o život, nechte plavat. Pochvalte ho a dejte mu vědět, jak moc to oceňujete. Pokud partnerovi projevíte vděčnost, můžete očekávat, že i on bude vidět a oceňovat ty lepší stránky vaší osobnosti.

5. Spěte nazí:

Někdy je opravdu příjemné usínat ve flanelové košili, ale nedělejte to vždy. Výzkumy ukazují, že dvojice, které spí nahé, deklarují větší spokojenost v sexuálním životě než ty, které spí oblečené. Zdá se, že odstranění vnějších bariér, a to třeba i v podobě pyžama, v sobě skrývá tajemství, jak přirozeně podpořit erotické napětí.

6. Oživte staré vzpomínky:

Když se dva lidé v páru cítí odcizeni, je dobré vzpomenout si na to, co je kdysi svedlo dohromady. Tu a tam společně zavzpomínejte na dobu, kdy jste spolu chodili, anebo na nejláskyplnější období vašeho vztahu. Připomeňte si dřívější zábavný příběh, romantickou situaci, komický okamžik, dojemný moment nebo si společně projděte staré fotografie. Nebojte se být v těchto chvílích sentimentální. Citová vroucnost vztah upevňuje a brání jeho ochlazení.

7. Vytvářejte nové vzpomínky:

Nuda a předvídatelná rutina mohou zahubit každý vztah. Nedostatek intenzity se může změnit v nedostatek intimity, což už signalizuje problém. Předejít tomu můžete tím, že budete zkoušet nová dobrodružství a vytvářet nové rituály. Ne všechno se musí podařit, ale za pokus to stojí. Než půjdete do postele, pusťte si třeba oblíbenou muziku, naplánujte si večeři nebo nějaké nevšední noční rande.

8. Projevujte respekt:

Je sice pravděpodobné, že svého partnera znáte víc než kdokoli jiný, ale nemusíte to zdůrazňovat za všech okolností. Neomalená věta typu: Ale já moc dobře vím, co chceš říct! může být doslova fatální a zraňující chybou. Místo toho si pozorně vyslechněte partnerův názor, a pokud ho chcete opravdu potěšit, ptejte se ho na detaily, rozvíjejte "jeho" téma. Partner si to zaslouží. Není to stroj na vydělávání peněz ani náhodný spolubydlící. Je to člověk, s nímž chcete strávit zbytek života. Projevujte mu tedy respekt.

9. Smějte se spolu:

Podle studie známého amerického psychologa Johna Gottmana, který se věnuje partnerskému soužití, je společné sdílení humoru jednou z nejefektivnějších cest, jak posílit vztah. Platí to zejména v napjatých situacích. Humor může snížit nervozitu a vyvolat dobrou náladu i v krizových momentech. Myslete na to, co vašeho partnera rozesměje, a prožívejte to s ním. Nikdy se nezapomeňte smát jeho vtipům. Je to slušnost!

10. Buďte něžná:

Všimněte si, že lidé, kteří mají dlouhodobé, harmonické a úspěšné vztahy, zacházejí s ostatními s něhou. Zahrnují je pozitivními myšlenkami, láskyplnými slovy a milými činy. Myslete na úsměv vašeho partnera, když mu píšete vzkaz, který přilepíte na palubní desku jeho auta, anebo když mu posíláte vtipnou SMS.

11. Nebojte se flirtovat:

Čas od času si oblékněte něco speciálního, co byste si na sebe vzala třeba na první rande nebo během líbánek. Dvojice, které vědomě budují svůj vztah, nepodceňují fyzický kontakt a pěstují oboustranně vyhovující sexuální život. Je také dokázané, že dvojice, které o sexu mluví, deklarují bohatší a pestřejší sexuální život než ti, kteří o "těchto věcech" mlčí.

12. Vypněte elektroniku:

Žijeme ve světě plném elektroniky, do našeho soukromí v nebývalé míře zasahují nejrůznější notebooky, mobily, e-maily i Facebook. K životu to všechno samozřejmě potřebujeme, ale často si neuvědomujeme, jak moc nás to okrádá o energii, o čas, o klid a jak citelně to může narušit naše intimní vztahy. A proto: Vypněte tyto přístroje a pokračujte bodem 11!
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie