
Přeju nám všem krásný poklidný první adventní svátek ...
Pro křesťany je advent začátkem liturgického či církevního roku a vyznačuje se dvojím očekáváním - slavností narození Ježíše Krista (24. prosince) a jeho zmrtvýchvstáním (velikonoce). V křesťanských zemí se udržuje zhruba od 6. století.
Nejviditelnějším symbolem adventu je adventní věnec. Bez svíček, se používá ke zdobení dveří. Ten se svícemi slouží k symbolickému odpočítávání čtyř adventních týdnů. "Zvyk postupného zapalování svící na adventním věnci se k nám dostal až v druhé polovině 20. století z Německa. V tradičním českém prostředí byla okna slavnostně osvětlována jen na Bílou Sobotu," vysvětlil ředitel Etnografického oddělení Národního muzea Petr Janeček.
Věnec představuje symboliku Kristova kříže nebo také Boží věčnost a jednotu a má jasně daná pravidla, jak by měl vypadat. Větývky jehličnanů či cesmíny, ze kterých je vyroben, představují život. Dříve se často používaly i holé slaměné věnce, které odháněly zlé duchy a tím zajišťovali do domu požehnání.
Důležité jsou barvy. Barvou adventu je fialová! Vyjadřuje důstojnost a pokání. Svíčky a stuhy na věnci by tak měly být fialové s výjimkou té třetí v pořadí - ta je totiž zasvěcená přátelství a je růžová. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou - bílou svíčkou - uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.
Fialová, červená i modrá
Tradiční barvou adventu je fialová. Luteráni v Americe ji nahradili modrou barvou. V Evropě se začaly užívat i věnce s bílými svíčkami, protože bílá barva je tradičně braná jako slavnostní. U protestantských církví se používají i čtyři červené svíce. To se rozšířilo i k nám a věnec s červenými svíčkami je nyní asi nejrozšířenější barevnou kombinací.




