Dnes Erinka složila dvě básničky, jako úkol z literatury a přinesla mi je ukázat, jak se mi líbí:
První je veselá ze školy a jmenuje se jak jinak, než-li ...
Škola 

Škola nás připraví, na život náš,
proto se uč! Ať hodně toho znáš.
Ráno choď do školy s úsměvem na tváři,
ten ti vždy celý den nádherně rozzáří.
Druhá básnička už podle názvu, /který mě překvapil/, je zcela jiná a mě svým hlubokým obsahem od 13-ti letého děvčete /ještě bez své lásky a vlastního zklamání/ rozplakala:
Nešťastná Láska

Kapka slzy stéká mi po tváři,
předstírám úsměv, ale mé srdce se tak netváří.
Stále si pokládám tu samou otázku,
proč věřit na lásku, proč věřit na lásku.




